Tvorba spisovatele a dramatika Karla Čapka je snad známá každému Čechovi. Ať už jde o R.U.R. nebo Bílou nemoc, témeř každý o těchto dramatech slyšel. Podobně slavná je i Věc Makropulos, která nedlouho po své premiéře inspirovala Leoše Janáčka k napsání stejnojmenné opery. Téměř o sto let později vzniklo také zpracování v podobě Makropulos musical ve Východočeském divadle Pardubice a letos soubor pardubického divadla představil tento muzikál i brněnskému publiku – v rámci festivalu Dokořán.

Dne 18. června, v poslední den festivalu Dokořán pro hudební divadlo, se na činoherní scéně Městského divadla Brno uskutečnilo představení Jonáš a tingl-tang v podání členů Spolku Kašpar Divadla v Celetné. O tzv. remake tohoto kultovního kusu se v režii Jakuba Špalka pokusili Petr Lněnička a Zdeněk Dočekal, rozhodli se však jít svou vlastní cestou a nenechat se svazovat nemožnou snahou o dokonalou nápodobu, především když se jedná o osobnosti Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, jež v povědomí diváků stále rezonují a jen tak se nehodlají ztratit v nemilosrdném propadlišti dějin.

V rámci desátého ročníku festivalu Dokořán pro hudební divadlo pořádaném Městským divadlem Brno se dostalo brněnskému publiku možnosti zhlédnout inscenaci divácky proslulého Dejvického divadla. Jak už avizuje samo zaměření festivalu, nepřijelo, jak je pro něj typické, s dramatem činoherním, nýbrž s hudebním. Autorská černá komedie režiséra Davida Ondříčka s hudbou Marka Doubravy s názvem Kde je ta ryba?, jež měla svou premiéru 4. května 2023, bavící už více než rok pražské návštěvníky divadla, teď dostala možnost svým břitkým humorem rozesmát i diváky festivalové.

Desátý ročník brněnského festivalu Dokořán uvítal na prknech Hudební scény, která znamenají Brno, 16. 6. 2024 světový muzikál Oliver!, který k nám připutoval ze Slovenska v podání Divadla Nová scéna Bratislava. Na Slovensku měl Oliver! premiéru 8. a 9. března 2024, takže se jedná o nové nastudování překladu Jána Štrassera a Petera Petišky, vedené pod dohledem režiséra Stana Slováka a taktovkou dirigenta Ľubomíra Dolného.

V rámci divadelního festivalu Dokořán jsme měli možnost zhlédnout domovské představení brněnské muzikálové scény The Addams Family, která premiérovala na Hudební scéně Městského divadla 28. října 2023 v režii Stanislava Slováka.

V rámci desátého ročníku festivalu Dokořán do Brna již tradičně zavítal i plzeňský muzikálový soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla. Ale zatímco na minulý ročník s sebou Plzeňští přivezli rakouskou císařovnu Sissi, tentokrát na prknech brněnského Městského divadla představili někoho velmi odlišného: Newyorčana Roberta a jeho přátele.

Pomyselnú bodku, či možno skôr výkričník, za dvadsiatym siedmym ročníkom festivalu Divadelní Flora Olomouc urobila inscenácia Juices z National Theater Mannheim, ktorá mala premiéru v júni roku 2023. Radikálnej rovnomennej hre, prekypujúcej osobnou skúsenosťou, od súčasnej poľsko-nemeckej dramatičky Ewe Benbenek, vtisla javiskovú podobu česká režisérka Kamila Polívková, predostierajúc vďaka svojmu podmanivému rukopisu plnému empatie a porozumenia sugestívny ponor do životnej skúsenosti prisťahovalkýň z východnej Európy.

Program siedmeho ročníka festivalu ZARÁZ zavŕšila na javisku Slováckého divadla v Uherském Hradišti inscenácia Opilí. Pôvodný text pochádzajúci z pera súčasného ruského dramatika Ivana Vyrypajeva je postavený na udalostiach a dialógoch noci plnej alkoholu, počas ktorej začína „jazykom opitých hovoriť samotný Boh“. Koncept opitosti nadobúda viacvrstvový význam, ktorý vo svojom spracovaní komplexne režijne uchopila Anna Davidová.

Představení Poslední zápas z Divadla Petra Bezruče zastalo roli vykopávače pro letošní ročník festivalu OST-RA-VAR. Autorkou předlohy je americká dramatička a televizní scenáristka Anna Ziegler. Drama v překladu Jitky Sloupové bylo uvedeno v září 2022 v režii Jiřího Pokorného a dramaturgii Anny Smrčkové, pro něž se jedná o druhou spolupráci po Venuši v kožichu, která byla uvedena v únoru stejného roku.

V rámci letošního dvacátého pátého ročníku festivalu ostravských činoherních divadel známém pod názvem OST-RA-VAR se představila inscenace Národního divadla moravskoslezského Marie Antoinetta. Její premiéra se uskutečnila 11. března 2023 v Divadle Antonína Dvořáka v režii Vojtěcha Štěpánka, jenž je společně s Pavlem Gejgušem a Markétou Bockovou jedním z autorů této divadelní dramatizace.

Kafkove diela často zobrazujú jedinca, ktorý sa ocitol v nelogickom systéme, proti ktorému nemá prostriedky ani zbrane. Na systém reaguje buď pasívne alebo aktívne. Aký je boj Jozefa K. proti byrokracii a súdnemu systému v inscenácií od Jana Holce v Divadle Petra Bezruče?

Katedra divadelních studií sa opäť hromadne vyberá na vandrovku za festivalovým dobrodružstvom. Tentoraz ide o dvadsiaty piaty ročník OST-RA-VAR-u, avantúru ostravských činoherných divadiel. Tretí deň začína Hornickými vdovami, po ktorých nasleduje ohnivá diskusia, načo naša púť pokračuje do Národního divadla moravskoslezského. Divadlo Antonína Dvořáka predstavuje svoju pomerne čerstvú Noru v réžii Pavla Gejguša. O čom je dnes v Ostrave škandinávsky príbeh spred 150 rokov?

Inscenácia Otec vychádzajúca z diela Floriana Zellera mala premiéru v Divadle Petra Bezruče v máji 2023. Jej reprízu sme mali možnosť vidieť počas štvrtého dňa tohto ročníka festivalu OST-RA-VAR. Režisér Jan Holec vo svojom spracovaní svetovo známej hry predkladá malý príbeh o odchádzaní jedného muža strácajúceho sa vo svojom vlastnom svete. Divákovi dáva možnosť stratiť sa spolu s ním, a tak približuje skúsenosť človeka s Alzheimerovou chorobou. Celá koncepcia inscenácie je krehká a intímna, ako odchádzanie samotné.

Svätoplukovo námestie, na ktorom sa nachádza Divadlo Andreja Bagara (DAB) v Nitre, už tretí deň žije divadelným festivalom Divadelná Nitra 2023. Všetky festivalové plagáty na uliciach smerujú k DAB-ku. Nedeľu otvárajú bábkové rozprávky v rámci Festivalu deťom. Hlavný program obsahuje tri predstavenia, Držať rieku, Púť M&H a Z morského dna.

V rámci druhého dňa festivalu Divadelná Nitra sme sa mali možnosť zúčastniť troch predstavení, ktoré v sebe niesli určité spoločné charakteristiky. Spájali ich témy ľudskej slobody, protestu či spätia osoby s miestom. Každá využila k sprostredkovaniu týchto ideí iné spôsoby. Všetky formy by zároveň bolo možné považovať za hraničné.