Toto pozoruhodné dielo sa na základe dramatizácie Ondřeja Novotného rozhodlo oživiť pražské Divadlo X10, pričom mu scénickú podobu s mimoriadnym citom a exaktnosťou dožičila režisérka Kamila Polívková.

Anamnézu nášho necudného sveta skúma inscenácia Z pohlavního života našeho lidu Divadla Husa na provázku.

Inscenace Jednou nám za to děcka poděkujou začínajícího režiséra Martina Modrého, která byla uvedená v říjnu 2024, zobrazuje na jevišti Divadla Husa na provázku nikdy nekončící rozkoly mezi cyklisty a motoristy.

Inscenace Výlety páně Broučkovy, kterou byl zahájen devátý ročník festivalu Janáček, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Staatsoper Unter den Linden v Berlíně a Teatro Real v Madridu.

Mikulášek se na Provázek vrátil se svým korunním scénografem Markem Cpinem k nazkoušení Ságy rodu Marxů podle stejnojmenné knihy španělského spisovatele Juana Goytisola.

Pár charakteristik vystihujících inscenaci Prezidentky, jež se na repertoáru HaDivadla udržuje již od roku 2019. Drama Wernera Schwaba do jevištní podoby přenesla režisérka Kamila Polívková.

Divadlo navštevuje percentuálne viac žien ako mužov, a tak je logické predpokladať v budovách väčšie množstvo toaletných kabínok ako pisoárov. Neďaleko sály sa, prirodzene, očakáva detský kútik. O tvorivý tím aj o divácke bezpečie by malo byť postarané.

Majestátne tatranské vrchy, nedotknuteľný cyrilo-metodský dvojkríž, naši bájni otcovia – Svätopluk a Štúr, symboly zašlej „národnej hrdosti“ slúžiace ako univerzálny prostriedok propagandy ideologických hnutí. V časoch neustáleho údivu a frustrácie z krokov vládnej garnitúry, kedy jedna „národovecká“ absurdita predbieha druhú, prichádza Alžbeta Vrzgula a nezávislé divadelné zoskupenie Uhol_92 s projektom triptychu Slováci ožijú. Hymna pre 21. storočie.

Začiatkom októbra sa vo vonkajších priestoroch brnianskeho kultúrneho centra CO.LABS odohrala česká premiéra inscenácie Divadla Panoptikum s názvom Kozie mlieko alebo Hlavou múr neprerazíš. Tento autorský divadelný počin v réžii Andreja Purkarta pod dramaturgickým vedením Martiny Havierovej a Žofie Kráľovej, je akousi generačnou výpoveďou o stave slovenského národa.

Dramaturgickým „objevem“ pro sezónu 2023/24 byl Shakespearův Hamlet. Na českých jevištích se objevilo šest nových nastudování. K tomuto nárůstu se vyjadřuje režisér brněnské verze, Martin Čičvák: „Když doba nebo společnost potřebuje kultivovanou inteligentní, vtipnou, rafinovanou opozici, tak pak přichází Hamlet.“^[1]

 Různé interpretace tohoto mýtu se v inscenaci Like Lovers Do (Paměti Medúzy) stávají prostředkem nahlížení na téma sexualizovaného násilí a Medúza zde ožívá v zážitcích mnoha dalších. Její příběh se stává i jejich příběhem.

Inscenácia Škvíry existence Studia Hrdinů, vychádzajúca z deviatich esejí poľskej filozofky Jolanty Brach-Czainy mapuje nepostrehnuteľnú každodennosť a jej vysokú, len tak jednoducho nezachytiteľnú frekvenciu. Slovami autorky, pokiaľ svet delíme na fragmenty, neumožňujeme mu prehovoriť jeho vlastným hlasom.

Inscenace Hamlet v režii Martina Čičváka měla v brněnském Národním divadle premiéru v květnu letošního roku a je tak druhou inscenací Hamleta, kterou minulá sezona v moravské metropoli přinesla.

Koncom roka 2023 mala v pražskom Divadle X10 premiéru inscenácia režiséra Dušana Davida Pařízka s názvom Na západní frontě klid/Zelené koridory s podtitulom Diptych 1918/2022. O vojácich a uprchlicích. Ide o adaptáciu kultového románu nemeckého spisovateľa Ericha Marie Remarqua a súčasného dramatického textu ukrajinskej autorky Natalie Vorožbyt. Obe diela tematizujú vojnové konflikty, ktoré otriasli (a stále otriasajú) nie len svetovým geopolitickým usporiadaním, ale predovšetkým zasiahli ľudské životy tých, ktorí si ich vznik nevybrali. 

Najznámejšia opera Antonína Dvořáka, Rusalka, sa v apríli 2024 dočkala v Národnom divadle Brno po dvanástich rokoch nového uvedenia. „Lyrická rozprávka“ Jaroslava Kvapila o vodnej víle ochotnej obetovať svoju nadprirodzenosť i hlas z lásky k princovi, azda nie je pre nikoho úplne neznáma. Nová režijná koncepcia Davida Radoka ju však od fantaskného pozlátka oprosťuje, predostierajúc príbeh o víle prahnúcej po svete ľudí ako svedectvo o ľudskej nedokonalosti, zrade, generačnej traume či bezhraničnej túžbe po pochopení a blízkosti.