Božetěch Lehmann je majitelem zastavárny a také domácím pavlačového domu. Kvůli svému hendikepu nikdy neopouští dům, nejdál se s pomocí berlí a protéz dostane jen před svůj byt, a to k zábradlí na chodbě, odkud mlčky pozoruje každodenní jednání a strasti okolních lidí. I přes to, že nemůže chodit a jeho přímý kontakt s lidmi mimo jeho byt je zcela minimální, se ho všichni obyvatelé domu obávají. Aby si nájemníci přilepšili a zjednodušili svou životní situaci, prodávají mu nejrůznější předměty, které mají alespoň minimální finanční hodnotu. Chamtivý a zatrpklý Lehmann má kontrolu nad nemajetnými a ustaranými nájemníky, kteří neustále přicházejí a odcházejí, opíjejí se v místní hospodě „U velkého kavárníka“ a žijí přítomností, jelikož ,,myslet na budoucnost je luxus, který si může dovolit jen ten, kdo nemusí myslet na to, co je teď“ (slova jedné z hlavních postav).