Divadelní sezona 2016/17 byla v ostravské Komorní scéně Aréna zahájena inscenací profilového symbolického textu - Divoká kachna. Tragédie norského dramatika Henrika Ibsena představuje autorovo stěžejní dílo, v němž z hlediska tematického dochází k syntéze osobních vztahů se společenskými problémy. Ibsen prostřednictvím literárního textu usiloval především o kompaktnost, do popředí postavil konflikt, pramenící nejenom z povinnosti vůči sobě samotnému, ale i vůči ostatním lidem. Tato nadčasová témata přitom byla zahalena do symbolického rámce (odtud ostatně vychází samotný název dramatu).

Ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař Michail Bulgakov se nesmazatelně zapsal do dějin svým románem Mistr a Markétka, který je považován za jeden z nejvýznamnějších románů 20. století. Jeho adaptaci uvedlo Moravské divadlo Olomouc v režii Bogdana Kokotka.

Slova, slova, slova.

Na co čekáme? Čeho jsme součástí? Jako loutky v rukách osudu kráčíme pokorně vstříc smrti? Jak zabít čas? Vlastní smrtí? - „Pojďme se oběsit.“

Již před více než rokem a půl uvedlo berlínské divadlo Schabühne am Lehniner Platz poprvé další hru Williama Shakespeara – Richarda III. Režisér Thomas Ostermeier se po svém úspěšném Hamletovi rozhodl inscenovat příběh o jednom z nejkrutějších monarchů britské historie s obdobným týmem: text pro potřeby berlínského divadla opět přepsal německý dramatik Marius von Mayenburg, scénografické řešení připravil Jan Pappelbaum a hlavní roli Shakespearova dramatu znovu ztvárnil fantastický Lars Eidinger.

Žena mnohých tvári, ktorá významne ovplyvnila dianie európskej kultúry. Manželka a milenka niekoľkých mimoriadnych umelcov. Talentovaná múza, alebo len vypočítava potvora? Alma Mahler - Werfel, sa stala ústrednou postavou premiérovej ​​inscenácie Alma, Amoroso presto, ktorou odštartovalo svoju sezónu brnenské Divadlo Husa na provázku.

42. sezóna HaDivadla MY a ONI si klade za cíl zkoumat propast mezi divákem a tvůrcem, intelektuálem a společností. Zároveň se snaží o sebereflexi světa umělců a vzdělanců. Zvolit Náměsíčníky, dílo tak myšlenkově náročné, jako první premiéru sezóny se tedy zdá logickou volbou.

Martin McDonagh = sarkastický, černý humor a extrémní, někdy až absurdní situace. Tohoto irského autora netřeba nikomu představovat, vždyť se jedná o jednoho z nejúspěšnějších současných dramatiků. Ve světě je dokonce McDonagh druhým nejuváděnějším autorem hned po Shakespearovi. Není proto divu, že po jeho hře Poručík z Inishmoru sáhlo také Moravské divadlo Olomouc. Sám autor jej totiž označuje za jedno ze svých nejlepších děl.

Limonádového Joea není třeba ani představovat. Filmovou podobu tohoto bezchybného pistolníka, pijícího zásadně Kolalokovu limonádu, zná u nás snad každý. Zcela právem patří tento filmový muzikál, na motivy stejnojmenné knihy Jiřího Brdečky, do zlatého fondu české kinematografie. Abstinent Joe se mnohokrát objevil i na českých jevištích, nejnověji na hudební scéně Městského divadla Brno.

Autorský projekt Lukáše Brychty, Kateřiny Součkové a Štěpána Tretiaga Pomezí spadá do žánru tzv. imerzivního divadla, v němž se divák volně pohybuje ve vymezeném prostoru, sleduje jednotlivé inscenované situace a je vybízen, aby do nich svým jednáním vstupoval. Co takový divadelní zážitek vypovídá o povaze divadla jako takového a o roli diváka v něm?

Dramatizace klasického Flaubertova románu Paní Bovaryová byla první inscenací HaDivadla v sezóně s podtitulem Společnost individualismu – Být (s) někým?. Příběh mladé ženy žijící nenaplněný život a hledající místo ve světě by sám o sobě do této charakteristiky zapadal, ovšem v Burajově adaptaci zůstává prostoru pro hledání věru málo.

Německé divadlo Schaubühne am Lehniner Platz uvedlo v červnu roku 2015 poprvé nově nastudovanou (na repertoáru se objevuje znovu po necelých pěti letech) hru Maxima Gorkého Noclehárna – jak zněl její původní název, později přejmenovanou na Na dně. Autor zde ve čtyřech dějstvích zobrazuje výseky ze životů několika bezprizorních lidí nacházejících se na dně společnosti. Bez cenzury zde vykresluje ty nejhorší poměry a mezilidské vztahy, na jejichž pozadí podává zprávu o životě té méně šťastné ruské společnosti.

Jméno kněze Josefa Toufara je dnes v českém kontextu skloňováno hned na několika frontách. Primárně se však pojí s problematikou pronásledování a zatýkání představitelů římskokatolické církve příslušníky StB a celým komunistickým aparátem, jemuž tato instituce od roku 1948 „ležela v žaludku“. Divadelní platforma DOK.TRIN se rozhodla tuto osobnost připomenout inscenací Zpráva o zázraku (Josef Toufar).

Poskytnout zpětnou vazbu vyučujícím, zhodnotit předmět i práci pedagoga a poukázat na případné nedostatky. V tom spočívá účel předmětové ankety Masarykovy univerzity. K výsledkům celouniverzitní ankety, na jejíž otázky mohou studenti odpovídat vždy koncem semestru, mají přístup nejen učitelé, ale i studenti. Anketa tak může v důsledku ovlivnit i výslednou podobu kurzů.