Naštudovaním hry Macbeth od Williama Shakespeara režisér Pierre Nadaud pretláča do popredia jednania medzi Macbethom a Lady Macbeth. Očistením hry od vedľajších charakterov upriamuje pozornosť a navrhuje psychoanalytické spoznanie dvoch hlavných postáv. Nadaud zvýrazňuje ich skutky a osudy. Ako sa známa hra pretvára a mienka o natureloch Macbetha a Lady Macbeth mení? Inscenácia netlmočí iba slávny tragický príbeh Macbetha. Nazeráme do intímnej zóny postáv, do ich osobnej spovednice. Aby sme človeka skutočne spoznali, museli by sme stáť za jeho zrkadlom.

Inscenácia 4 Elements od troch choreografov, Lukáša Timuláka, Jiřího Kyliána a Nacho Duato, spôsobila na scéne spúšť výrazového pohybu združením štyroch choreografií osobitých významov a ideí. Tie ponúkajú divákom súzvuk geometrických tvarov a tiel tanečníkov, vrhnutie sa do filozofických otázok, napätie medzi slobodou a nevôľou či hľadanie kultúrnej genézy.

Adaptácia príbehu Arthura Laurentsa inšpirovaného Rómeom a Júliou West Side Story v réžii a choreografii umeleckého šéfa baletu NdB Mária Radačovského rozprúdila krv nielen u členov súboru, ale i u všetkých „za plotom“. Tanečná šou na pôvodnú hudbu Leonarda Bernsteina je unikátna, nemajúc obdobu v Českej republike i vďaka nedivadelnému prostrediu inscenovania.

První inscenace letošní sezóny v Divadelním Studiu Marta vypráví jeden z nejdůležitějších příběhů naší civilizace naivní a hravou optikou. Studenti JAMU přistupují k náboženské tematice se zdravým humorem a upřímností.

Věčná snaha umělce dosáhnout dokonalosti se v HaDivadle mění v noční můru. Umění zápasí s diletantstvím a píle s leností. V dramatu Síla zvyku Thomase Bernharda se rozehrává tragikomedie o údělu umělce a autentičnosti divadla.

Pro ojedinělý případ, kdy se v Huse na provázku uvádí klasické drama, byl vybrán slavný polský dramatik Slawomir Mrožek, jehož Tango tvoří druhý díl projektu O naší současné krizi a Jak z toho ven. Režisér Vladimír Morávek předjímá svůj režijní výklad přidáním slova Macabre do názvu hry.

Z předchozí zkušenosti s vycházejícím hereckým ročníkem Niky Brettschneiderové a s jejich letošními představeními pramení přes raději nevelké očekávání i moje nedočkavá zvědavost. Bude poslední inscenace ročníku důstojnou tečkou za rozporuplnými měsíci práce?

 „Už abysme brzy měli ty králíky, Georgi. Ty nejsou tak malinký.“ O myších a lidech. Tento dojemný příběh o přátelství, snech a samotě, jemuž se dostalo už nespočetně nastudování po celém světě, uvádí v současnosti na své Činoherní scéně i Městské divadlo Brno. A určitě stojí za vidění.

Nepříliš často prováděný žánr kabaretu se dostává na jeviště brněnského BuranTeatru jako sled dramatických a hudebních čísel. Neklade si větší cíl než pobavit a cynicky komentovat obsesi penězi panující v dnešní době.

Hvězdy na prodej – inscenace protkaná spádem slovních obratů, klaunských prvků, krkolomných pádů a zábavných kousků, jež si kladou za cíl jediné – pobavit diváky! Zásluhou režiséra Igora Dostálka vznikl vskutku nápaditý scénář ve stylu commedie dell´arte, s nímž zahájili herci z Divadelního studia Marta letošní sezónu.

O podvodnících, prospěchářích a obětech aneb s kartami si nezahrávej. I tak by se dali charakterizovat Hráči ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola, po nichž nedávno sáhli v brněnském Divadelním studiu Marta. Hra z prostředí falešných karetních hráčů, kteří se jednoho dne náhodně setkají v hotelu, nese téma určitým způsobem aktuální i dnes. Podvody, gambling a manipulace jsou stále přítomny a občas se jejich obětmi stanou i ti, již byli jejich strůjci.

Kontrastní spojení dvou oper současných brněnských hudebních skladatelů nastudovali studenti Hudební fakulty JAMU v Divadle na Orlí. Dvě prakticky neznámá díla s žánrově odlišným námětem vybízela k hledání paralel a tematickému propojení.

Prostory bývalé káznice na ulici Bratislavská, sloužící pro minulé režimy jako věznice, se v roce 2016 otevřely kulturním projektům. 3. a 4. prosince se do těchto projektů zařadila i site specific divadelní instalace Kafkova románu Proces. Opomeneme-li pokyny k organizaci představení, ono samotné se začíná dotazem jednoho z biřiců, vystupujících z davu, zda je přítomen truhlář Lang a následným nácvikem narozeninové písně pro „Pepíka“. Takto vytvořená odlehčená až přátelská atmosféra se během věcí příštích promění v pouhou sentimentální vzpomínku.

Starozákonní příběh o zámožném statkáři Jóbovi patří k těm nejznámějším. Snad si dnes ani mnozí lidé neuvědomují, že když použijí frází: „bůh dal, bůh zase vzal“ prakticky citují z Bible a používají Jóbovo nejcennější poučení. František Derfler se rozhodl dát tomuto poučení konkrétní tvar. A tedy, použijeme-li ono známé rčení – co divadelní provedení Jóbovi dalo, případně vzalo?