Inscenácia 4 Elements od troch choreografov, Lukáša Timuláka, Jiřího Kyliána a Nacho Duato, spôsobila na scéne spúšť výrazového pohybu združením štyroch choreografií osobitých významov a ideí. Tie ponúkajú divákom súzvuk geometrických tvarov a tiel tanečníkov, vrhnutie sa do filozofických otázok, napätie medzi slobodou a nevôľou či hľadanie kultúrnej genézy.

Adaptácia príbehu Arthura Laurentsa inšpirovaného Rómeom a Júliou West Side Story v réžii a choreografii umeleckého šéfa baletu NdB Mária Radačovského rozprúdila krv nielen u členov súboru, ale i u všetkých „za plotom“. Tanečná šou na pôvodnú hudbu Leonarda Bernsteina je unikátna, nemajúc obdobu v Českej republike i vďaka nedivadelnému prostrediu inscenovania.

První inscenace letošní sezóny v Divadelním Studiu Marta vypráví jeden z nejdůležitějších příběhů naší civilizace naivní a hravou optikou. Studenti JAMU přistupují k náboženské tematice se zdravým humorem a upřímností.

Věčná snaha umělce dosáhnout dokonalosti se v HaDivadle mění v noční můru. Umění zápasí s diletantstvím a píle s leností. V dramatu Síla zvyku Thomase Bernharda se rozehrává tragikomedie o údělu umělce a autentičnosti divadla.

Pro ojedinělý případ, kdy se v Huse na provázku uvádí klasické drama, byl vybrán slavný polský dramatik Slawomir Mrožek, jehož Tango tvoří druhý díl projektu O naší současné krizi a Jak z toho ven. Režisér Vladimír Morávek předjímá svůj režijní výklad přidáním slova Macabre do názvu hry.

Z předchozí zkušenosti s vycházejícím hereckým ročníkem Niky Brettschneiderové a s jejich letošními představeními pramení přes raději nevelké očekávání i moje nedočkavá zvědavost. Bude poslední inscenace ročníku důstojnou tečkou za rozporuplnými měsíci práce?

 „Už abysme brzy měli ty králíky, Georgi. Ty nejsou tak malinký.“ O myších a lidech. Tento dojemný příběh o přátelství, snech a samotě, jemuž se dostalo už nespočetně nastudování po celém světě, uvádí v současnosti na své Činoherní scéně i Městské divadlo Brno. A určitě stojí za vidění.

Nepříliš často prováděný žánr kabaretu se dostává na jeviště brněnského BuranTeatru jako sled dramatických a hudebních čísel. Neklade si větší cíl než pobavit a cynicky komentovat obsesi penězi panující v dnešní době.

Hvězdy na prodej – inscenace protkaná spádem slovních obratů, klaunských prvků, krkolomných pádů a zábavných kousků, jež si kladou za cíl jediné – pobavit diváky! Zásluhou režiséra Igora Dostálka vznikl vskutku nápaditý scénář ve stylu commedie dell´arte, s nímž zahájili herci z Divadelního studia Marta letošní sezónu.

O podvodnících, prospěchářích a obětech aneb s kartami si nezahrávej. I tak by se dali charakterizovat Hráči ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola, po nichž nedávno sáhli v brněnském Divadelním studiu Marta. Hra z prostředí falešných karetních hráčů, kteří se jednoho dne náhodně setkají v hotelu, nese téma určitým způsobem aktuální i dnes. Podvody, gambling a manipulace jsou stále přítomny a občas se jejich obětmi stanou i ti, již byli jejich strůjci.

Kontrastní spojení dvou oper současných brněnských hudebních skladatelů nastudovali studenti Hudební fakulty JAMU v Divadle na Orlí. Dvě prakticky neznámá díla s žánrově odlišným námětem vybízela k hledání paralel a tematickému propojení.

Prostory bývalé káznice na ulici Bratislavská, sloužící pro minulé režimy jako věznice, se v roce 2016 otevřely kulturním projektům. 3. a 4. prosince se do těchto projektů zařadila i site specific divadelní instalace Kafkova románu Proces. Opomeneme-li pokyny k organizaci představení, ono samotné se začíná dotazem jednoho z biřiců, vystupujících z davu, zda je přítomen truhlář Lang a následným nácvikem narozeninové písně pro „Pepíka“. Takto vytvořená odlehčená až přátelská atmosféra se během věcí příštích promění v pouhou sentimentální vzpomínku.

Starozákonní příběh o zámožném statkáři Jóbovi patří k těm nejznámějším. Snad si dnes ani mnozí lidé neuvědomují, že když použijí frází: „bůh dal, bůh zase vzal“ prakticky citují z Bible a používají Jóbovo nejcennější poučení. František Derfler se rozhodl dát tomuto poučení konkrétní tvar. A tedy, použijeme-li ono známé rčení – co divadelní provedení Jóbovi dalo, případně vzalo?

Souběh okolností a procesů, jejich specifické postavení v čase a prostoru. Konstelace Constellation I. V arénovitém hledišti se mísí hudebníci, jejich nástroje, performeři, výtvarná díla, ležící „umělec“ označený cedulkou This is the artist (Petr Boháč) a technika. Nad tímto zdánlivým chaosem světa bdí „umělcovo“ kamerou snímané oko, bezprostředně promítané na velkoplošnou obrazovku.