REDAKCE
Iva Mikulová
Zlínská melancholická duše, která se v podzimním čase nejraději zavrtává do spadaného listí jako se její štíří předobraz rád zavrtává do písčitých dun. Její nezměrný vnitřní svět ji jednou za čas odvane k břehům hamburského jezera, kam ji to táhne jako Čechovova racka. Jako Sonička ze Strýčka Váni propadá svým snům a nadějím a závidí všem Jelenám jejich rozhodnost a schopnost se bezstarostně pohybovat v libovolné společnosti. V rámci KriThu bude po svých mnohaletých zkušenostech s předešlou studentskou platformou RozRazil online činit supervizi nad vším děním a redakci česky psaných textů. Její kritická tvorba se pohybuje na trajektorii Městského divadla Zlín, kterému nikdy nepřestane být vděčná za to, že jí objevil svět divadla, a hamburského Schauspielhausu, který jí zase otevřel cestu k německojazyčnému divadlu. V duchu svého vědeckého zkoumání kulturních transferů se snaží neustrnout na místě, zůstávat stále na cestě a udržovat si odstup, který umožňuje kritické nahlížení prožívaného.
Kontakt: mikulova@phil.muni.cz
Lea Valentová
Táto nitrianska introvertná existencia s chaotickou esenciou narodená v znamení materinského Býka aktuálne drží vo svojich rukách KriThovské šéfredaktorské žezlo. Aby sa úplne nestratila na pomedzí skutočnosti a fikcie, či už v slovách textov, ktoré píše alebo na stránkach magickorealistických kníh, rada zachytáva drobné peknoty bytia objektívom svojho hračkársky vyzerajúceho analógového foťáka. Je akýmsi čudesným druhom hubára teoretika, ktorý zvyčajne miesto skutočného zberu týchto organizmov preferuje zber náhodne fascinujúcich faktov o nich a ešte radšej ich háčkuje. Svojim obsesiám sa často venuje namiesto spánku, a tak jej žilami večne prúdia litre filtrovanej kávy. Ľubuje si v inscenáciách, ktoré načrením do útrob ľudskej duše či pointovaním spoločenských neduhov nedajú jej myšlienkovodom pokoj aj niekoľko dní a nocí, pričom najväčšmi ocení, ak zároveň nájde na javisku (takmer) úplné ticho. Na KriThe si od nej budete môcť prečítať najrôznejšie úvahy či recenzie, v ktorých bude svojim zmätočne rotujúcim myšlienkam dávať (snáď) hmatateľnú, zmysluplnú formu. Ak by niekto mal vystihnúť jej život v knihe, musela by to byť pravdepodobne Virginia Woolfová, keďže jeho značná časť prebieha vo vnútri tornád mysle, snáď verne zachytiteľných jedine prúdom vedomia.
Kontakt: lejka.valentova@gmail.com
Klára Kubešová
Olomoucká Štírka, hledající (a někdy i nacházející) klid v hlubokých hrncích čaje, se v KriThu ujala role zástupkyně šéfredaktorky a nadále si drží i své korektorské křesílko, pro které ji předurčuje její perfekcionismus a schopnost zachovat při střetu s pravopisnou chybou chladnou hlavu. Mimo chvíle ticha s oblibou poznává i divadlo s queer, feministickou a sociální tematikou, na něž se často zaměřuje ve svých recenzích na KriThu. Kromě těch od ní můžete očekávat i texty zkoumající inscenace, ve kterých se objevuje výrazná práce s prostorem a audiovizuální složkou. A když zrovna nepoletuje mezi brněnskými i nebrněnskými divadly, nechává se proudy vlastních myšlenek unášet do hor, kde sbírá kameny a výhledy na svět, nebo do cizích měst, kde spolu s druhými komponuje společné okamžiky. Ve zbylých chvílích si hledá příležitosti k pečení domácích buchet a celoročního vánočního cukroví, kterými následně mámí každého, kdo se jí připlete do cesty. Libuje si v košilích ze sekáčů, broskvových kompotech a (písňových) textech, jež ji chytají za srdce, a kdyby byla kniha, nejspíš by byla jednou z těch, které ještě nepřečetla.
Kontakt: klarkubesova@gmail.com
Gabriela Havigerová
Pernštejnská bílá paní, račí duše, která jako malá hledala další raky v potocích. Jelikož zastává funkci technického redaktora (takže i tak trochu dělá korekturu, píše, vytváří příspěvky na sociální sítě), celkově stráví mnoho času za obrazovkou počítače. Ráda se potom odreaguje u dobré kávy a se sluchátky v uších vstupuje do literárního světa. Kdyby mohla, přecházela by z obrazu do obrazu, ze stránky na stránku a při tom by poslouchala všelijakou hudbu a jen tak by pozorovala okolí a nasávala atmosféru. Má ráda inscenace, které jí nedají pokoj a neustále ji pronásledují v jejích myšlenkách či snech. Ráda sbírá velmi náhodné práce a zkušenosti do svého životopisu. V časopise jí budou vycházet všemožné texty na různé momentálně palčivé události, inscenace a performance, ze kterých se bude mít potřebu vypsat. Kdyby se mohla vrátit v čase, navštívila by Strindberga a něco mu připsala do jeho režijních lístečků, které posílal hercům.
kontakt: gabrielahavigerova@gmail.com
Tereza Pašková
Citlivá, no temperamentná a večne nestíhajúca bytosť, ktorá svoje introvertné povahové vlastnosti skrýva za poučkovito extrovertného a mierne dekadentného Strelca. V redakčnom tíme sa podujala narobiť poriadky, a preto sa zhostila organizačnej a PR pozície. Jej existencia prahne po večnom pokoji, dobrom Aperole či víne a dlhých rozhovoroch s ľuďmi, ktorých má rada. Avšak v ideálnom prípade by najradšej existovala v prírodnej scenérii nejakého impresionistického obrazu obklopená sliepkami, psami a mačkami. Svoju naoko silnú sociálnu baterku si rada vybíja v divadlách, galériách, hospodách či na koncertoch Billyho Barmana, stratenú energiu však musí načerpať späť na horách alebo na prechádzkach so svojím neposlušným psíkom. Od divadla očakáva najmä úprimnosť, vzájomnosť, angažovanosť a ekologickosť. A keďže Slovensko je aktuálne ťažko skúšané vládou, ktorá sa namiesto pomoci svojej krajine rozhodla drancovať a ničiť jej kultúru, prírodu aj životy samotného obyvateľstva a pritom nedokáže rozoznať priateľa od nepriateľa ani agresora od obete, vo svojich textoch chce reflektovať predovšetkým inscenácie odzrkadľujúce stav, ktorý spoločnosť momentálne prežíva.
Kontakt: tessa.paskova@gmail.com
Natálie Mlejnková
Upřímná Štířice, která už několik měsíců neviděla západ slunce, protože téměř každý večer tráví v divadle. Divadlo na sebe nenechává jen působit, ale ráda jej i tvoří. Olivy miluje natolik, že pokud je někdy odmítne, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Kdyby měla do konce života koukat na jeden jediný film, pravděpodobně to bude Dvojí život Veroniky nebo Mrtvá nevěsta Tima Burtona. Pokud se během konverzace pokusí o více než dvě slovní hříčky, odpusťte jí to – je unavená – a nebo taky ne. V rámci Krithu bude zásobovat sociální sítě obsahem a sem tam napíše text o inscenacích a festivalech pro děti a rodiny. Zejména se zajímá o loutkové a objektové divadlo.
Kontakt: naty.mlejnkova@gmail.com
Peter Felix
Bývalý študent biológie zo Slovenska, ktorý našiel svoje útočisko v Brne a svoju budúcnosť v divadle. Výsledkom je, že miluje ryby a masochisticky sleduje politické dianie na Slovensku. Veľký extrovert, ktorý miluje rozhovory s hocikým, hocikde a hocikedy. Keď práve nie je niekde v divadle, tak ho môžete stretnúť v akejkoľvek dobrej kaviarni, kde podávajú matchu. Jeho snom je venovať sa divadlu prakticky aj teoreticky a v KriThe sa bude venovať inscenáciám, ktoré sú tak dobré, že o tom treba reflektovať, alebo tak zlé, aby varoval ostatných ľudí.
Kontakt: peter.felix239@gmail.com
Laura Genčúrová
Chaotická bytosť v znamení Strelca, pôvodom z Košíc. Píše o divadle, občas píše poéziu a divadelné hry, ktoré (ne)spokojne necháva v šuplíku, hrá v kapele a je celkom zaťažená na úhorov a všetky podmorské stvorenia, ktoré plávujú aspoň v hĺbke 1000 metrov. K šťastiu jej stačí káva z “koťoga” alebo film z československej novej vlny. Už nejaký čas si ulietava na postštrukturalizme a vlastne na všetkom, čo má predponu “post”. Takže Deleuze a Guatarri sú jej modlami. Primárne ju bavia posthumanistické a interdisciplinárne tanečné performance. V KriThe bude písať hĺbavé recenzie sprevádzané kontextualizáciou artikulovaných tém.
Kontakt: laura.gencurova555@gmail.com
Milan “Milko” Hábl
Původně mostecký rodák, který nezapírá svou domovinu a občas se na ni i vymlouvá. V dětství vyzkoušel mnoho různých aktivit, od bojových umění přes plavání až po badminton a irský step. Jedině divadlo mu v životě zůstalo a stále ho duševně naplňuje. Má tendenci si pamatovat absolutně největší hlouposti, které nejsou potřeba k přežití, jako je například počet zubů postavy Chůvy z Romea a Julie nebo co celý svůj život nosil Ivo Osolsobě v náprsní kapse. Ve volném čase se věnuje boulderu, hraní na kajon nebo uvažování nad životem brouka Pytlíka. Jelikož se narodil ve znamení Vah, každé ráno několik minut tráví výběrem trika. V současné době se nejvíce ztotožňuje s osudem mladého Monteka z nejmenovaného dramatu. Jeho obrovská záliba je ve čtení a analyzování textů absurdní dramatiky, což se projevilo i na jeho největším snu, tedy napsání absurdní hry o traktorech o 52 dějství, v níž se budou objevovat geodeti, geologové, geocaching a možná i trochu geometrie. Má dva domácí mazlíčky, řasokoule Claudii a Žofii. V KriThu bude hlavně přispívat jako redaktor, ale možná se v budoucnu projeví i jeho technické nadání.
Kontakt: milanhabl4@gmail.com
EXTERNISTÉ
Martina Kostolná
Trenčianska (dobrá!!!) čarodejnica, narodená v roztekanom znamení Strelca, sa rozhodla zavesiť svoju šéfredaktorkú karéru v KriThe na klinec a vymeniť priestory Katedry divadelných štúdii MUNI za divadelnú réžiu na JAMU. Aj cez túto inštitučnú a konceptuálnu zmenu v živote, však zostáva v redakcii naďalej pôsobiť ako externá redaktorka. Jej srdiečko si ľubuje v rafinovanostiach všetkého druhu, od tarotových kariet a kurióznych spirituálnych predmetov cez Oidipovské komplexy až po písanie poézie. Od dokonalej inscenácie očakáva ochromenie celého jej ducha i tela a zbesilú psychologicko-pudovú jazdu, aká zagituje tie najtemnejšie a najhlbšie časti ľudského ja. Na platforme KriThu od nej môžete očakávať recenzie a rozhovory, nakoľko nesmierne rada pokladá otázky a ešte radšej si na ne predom domýšľa možné respondentove odpovede. Keby sa mohla vrátiť v čase, zaplatila by všetky peniaze sveta, aby smela vidieť Stanislavského robiť jógu, dokonca sa jej o tom aj často sníva.
Kontakt: martina.kostolna2@gmail.com
Webový časopis Kritické theatrum (KriTh) při Katedře divadelních studií navazuje na bohatou tradici jiného internetového periodika – RozRazil online. Ten má za sebou dlouhou historii. 21. října 1988 Divadlo na provázku a HaDivadlo uvedli první díl scénického časopisu Rozrazil 1/88 – O demokracii v Domě umění. Cílem bylo vytvořit aktuální publicistické divadlo, které se v rámci dobových možností otevřeně vyjadřovalo o stavu soudobé společnosti. Jejich záměr se naplnil diváckým ohlasem inscenace i vyprovokováním komunistických orgánů. Další díly cyklu se objevují až do současnosti ve chvílích, jež považují tvůrci Divadla Husa na provázku za zlomové.
Pod stejným názvem vznikl v roce 2005 tištěný časopis pod brněnským nakladatelstvím Větrné mlýny. RozRazil obsahující články napříč uměleckými obory i společenskými tématy vychází dodnes. V roce 2006 se k němu přidružila internetová platforma RozRazil online, na jejímž vzniku se významně podíleli studenti a studentky divadelní vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Právě oni – Martin Bernátek, Iva Mikulová, Zuzana Perutková a Jitka Šotkovská – začali web profilovat především k reflexím divadelního dění.
Recenze a glosy se zaobíraly především, ale nejenom brněnským divadelnictvím, a také postupně se rozrůstajícím zpravodajstvím z tuzemských festivalů (Mezinárodní festival Divadlo, OST-RA-VAR, SETKÁNÍ/ENCOUNTER, Zlomvaz, Divadelní Flora, Setkání/Stretnutie, Dream factory Ostrava, Divadelní svět Brno, Brněnský Lunapark atd.). U nich často byly jediným či jedním z mála průběžných hodnocení. Přispěvatelé RRo rovněž nezřídka působili v redakcích tamních festivalových zpravodajů.
Na pozici šéfredaktorů či výkonných redaktorů se kromě výše zmíněných zakládajících členů vystřídali Eliška Poláčková, Michaela Malčíková, Martin Macháček, Ilona Horváthová a Jiřina Hofmanová. Z široké základny přispěvatelů si dovolíme připomenout alespoň ty nejaktivnější: Kateřina Balíková, Magdaléna Baumannová, Petra Bruzlová, Amálie Bulandrová, Viktor Černický, Tereza Dostálová, Josef Dubec, Andrea Fantová, Tereza Frýbertová (nyní Konývková), Veronika Hrabalová, Ervin Hodulík, Martina Jirešová, Dita Lánská, Marek Lollok, Kateřina Lukáčová, Kateřina Málková, Pavla Pinkasová, Jana Posníková, Michaela Suchá, Iveta Šedová, Jaroslava Šimáková (spolupráce s Radiem R), Dominika Široká, Veronika Štefanová, Markéta Toufarová, Dobroslava Vilhanová, Kateřina Vlčková, Tereza Zálešáková, Jana Žáčková.
Stejně jako RozRazil online KriTh (od září 2016) poskytuje studentům prostor nejen k publikování recenzí, ale také pečlivou redakci textů, případně i možnost si pozici redaktora/ky vyzkoušet. Dalším přínosem časopisu by mělo být formování protiváhy zavedeným kulturním periodikům mladistvým, ale přesto poučeným názorem. Jádro přispěvatelů opět tvoří studenti a studentky KDS FF MU. Doplňují je jednak absolventi této katedry, studenti jiných uměnovědných či divadelních oborů na dalších univerzitách.
V září 2018 se na redakční úrovni s časopisem oficiálně rozloučilo zakladatelské duo Ilona Horváthová (šéfredaktorka) a Jiřina Hofmanová (výkonná redaktorka) a předalo jej novému vedení, Barboře Kašparové (dnes Liška) a Vendule Kacetlové. Redakci v té době doplnily také Klaudia Klembarová (studentka Sdružených uměnovědných studií), Eva Gabryšová a Iva Heribanová. V následujícím akademickém roce, s koncem magisterského studia tehdejšího redakčního vedení, přešla péče o KriTh na Ivu Heribanovou a stabilními redaktorkami se staly také Adéla Kumhálová a Sára Brožová.
V letech 2020 a 2021 narušila pandemie Covidu-19 i fungování časopisu. Útlum v aktivitě pokračoval i v dalších semestrech, kdy se z KriThu na krátký čas stala spíše platforma pro sdílení výstupů ze seminářů kritického psaní na KDS. Ve stejné době začala probíhat také těsnější spolupráce katedry s festivalem Divadelní svět Brno – vznikl festivalový zpravodaj Theatrocén, který od roku 2021tvoří stabilní část divadelně-kritických aktivit katedry. Speciálně pro každý ročník festivalu byla zakládána redakce zpravodaje nejen ze studenstva KDS, ale i dalších oborů a univerzit. V roce 2024 se v rámci Theatrocénu vyprofilovala skupina bakalářských studentek KDS, které se rozhodly vytvořit novou aktivní redakci Kritického theatra a daly tak časopisu jeho aktuální podobu.
Recenze by měla mít délku nejméně jedné strany A4 jednoduchým řádkováním (tedy mezi 3000 - 4000 znaky včetně mezer; v případě recenzí festivalových nejméně 2000 - 3000 znaků). Text není potřeba nijak dále formátovat. V textu kurzívou zvýrazněte všechny názvy inscenací a jiných uměleckých děl, tučně vyznačte hlavní a důležité tvůrce (režiséra, herce, scénografa atd.).
Recenzi uvozuje tzv. perex neboli krátký text (zhruba 2-3 věty), který jasně, stručně a přehledně shrnuje obsah recenze a je umístěn pod názvem článku na hlavní stránce. Slouží tedy k rychlejší orientaci v článcích, čtenář se podle něj rozhoduje, jestli je pro něj daný text zajímavý a stojí mu za přečtení.
Na konci recenze je připojen apendix s následujícími informacemi:
Jméno divadelního tělesa - Autor textu: název inscenace. Režie, dramaturgie, výprava, hudba, hrají. Datum premiéry. Datum reprízy recenzovaného představení.
Příklad apendixu:
Činoherní studio Ústí nad Labem – Andres Veiel, Gesine Schmidt: Kopanec. Režie Michal Skočovský, dramaturgie Vladimír Čepek, výprava Lucie Halgašová, hudba Ondřej Švandrlík, Hrají Marcela Vítů, Jiří Trnka, Jan Plouhar, Lukáš Černoch, Václav Hanzl, Irena Kristeková. Premiéra 19. ledna 2015. Psáno z předpremiéry 16. ledna 2015.
Texty recenzí procházejí jazykovou i obsahovou korekturou. Drobnější úpravy formálního charakteru mohou být provedeny bez vědomí autora/-ky, jakékoli větší změny s přispěvateli konzultujeme a texty zasíláme k autorizaci.
U recenzí z festivalů je vhodné co nejrychlejší odevzdání, u ostatních textů záleží na osobní dohodě s redaktorem.