Každý druhý človek pozná tú nesmiernu vnútornú potrebu, dimorfnú expresiu istej rozkošnej agresie, ktorú pociťuje hľadiac na malé až prílišne roztomilé šteniatko či bábätko. Najradšej by mu od samej tej lásky a chutnučkosti rozpučil telíčko, násilím sentimentálnosti oddelil hlavičku od zvyšku tých maličkých orgánikov a nechal si ju len pre seba a svoje osobné potešenie.

Človek musí byť opitý, aby zvládol energetický stret s Bohom, avšak keď raz začuje jeho šepkanie (či plač) vo svojom srdci, nikdy nie je schopný tak úplne vytriezvieť. Pozlátok dovtedy etablovanej existencie sa rozchádza s dekompozičným videním sveta pod vplyvom alkoholu. Máme teda hľadať univerzálne spirtuálno v kostoloch a mešitách, alebo na „bezbožnom“ dne pohára?

Jak bych mohl zapomenout? Mohl, my všichni můžeme. Hra Otec současného francouzského dramatika Floriana Zellera se po celosvětovém úspěchu dostává i do Divadla Petra Bezruče, které nám nabízí citlivou a chápavou sondu do mysli stárnoucího člověka.

Prvním titulem v repertoáru 49. sezóny HaDivadla s názvem Konec iluzí je inscenace Jenom konec světa stejnojmenného dramatu francouzského dramatika Jeana-Luca Lagarce. Pod režií je podepsán umělecký šéf HaDivadla Ivan Buraj, dramaturgicky inscenaci připravil nový kmenový dramaturg divadla Milo Juráni ve spolupráci s Annou Prstkovou.

Slovácké divadlo se snaží na své scéně kromě činoherních představení uvádět i muzikálové produkce. V minulosti sáhli například po muzikálu Chicago, Sugar (Někdo to rád horké) nebo Carmen. V roce 2021 uvedli jedno z nejvíce ikonických děl 20. století, Jesus Christ Superstar Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice. Režie této notoricky známé rockové opery, v přebásnění Michaela Prostějovského, se ujal Dodo Gombár. S poměrně malým ansámblem a živou kapelou připravil pro diváky komornější zpracování klasického titulu.

Obávaná bylinkárka 21. storočia obcujúca s diablom, údajná žena len menom, riaditeľka prestížneho Alzheimerovho inštitútu vybudovaného ,,temnou mágiou“ a jej nevydarené zaklínadlo komunikačného šumu a (ne)mohúcnosti ospravedlnenia sa. Národné divadlo Brno pozýva na verejný inkvizičný proces v režijnej kompetencií Lukáša Brutovského, ktorý by rozhodne spôsobil chvenie zátylku i obávanému pánovi Kramerovi a zaručil inšpiráciu na nejednu kapitolku motivačnej literatúry stredovekej inkvizície.

Čo keby sa Júlia nerozhodla zomrieť? Čo keby to bol moderný balet? A Radiohead! V roku 2005 vytvoril rumunský choreograf Edward Clug novú interpretáciu Shakespearovho príbehu, Radio and Juliet. V priebehu rokov zožala celosvetový úspech a od 8. augusta 2020 je aj v repertoári Národného divadla Brno v réžii samotného autora.

V posledných rokoch sa téme sexuálneho a rodovo podmieneného násilia venuje čoraz viac pozornosti. Do celospoločenského diskurzu sa rozhodlo zapojiť aj Národné divadlo Brno, ktoré už v roku 2023 uviedlo svetovú premiéru dramatického debutu Mareka Šindelky s názvom Feminista. V réžií Aminaty Keita sa inscenácia pokúša odkryť rôzne roviny sexuálneho útlaku vo vysokoškolskom prostredí.

Neurotická láska, snaha ohňa ukojiť túžbu vody, vzťah poézie a prózy, čas srdca v (ne)čase slova povojnovej Európy. Divadlo Husa na provázku uvádza snovú, krásou slova a mnohovýznamovosťou vizuálu presýtenú inscenáciu Čas srdce, vzniknutú na základe korešpondencie Ingeborg Bachmannovej (Sylvie Kee Krupanská) s Paulom Celanom (Dominik Teleky). Symbolicky odkrýva okolnosti ich milostného vzťahu prepleteného spoločnou intímnou traumou, snahy nájdenia útočiska v tom druhom, natoľko odlišnom človeku a neschopnosti bytia spolu, no ani bez seba.

V spolupráci Mikro-teatro a bazmek entertainment vznikla v lete tohto roku inscenácia Co je v bytí nelze odejmouti. V priestoroch Rezidence Café Kaprál sa zoznamujeme s príbehmi Ludmily Javorovej a Felixa Maria Davídka, inšpirovanými skutočnými udalosťami.

Je vzťah medzi rodičom a dieťaťom skutočne založený na odleskoch priezračne čistej lásky? A jestvuje garancia, že je bezbožný človek schopný vymaniť sa spod ťaživosti generačných tráum, keď celú jeho existenciu, každučkú črtu tváre tvorí nechuť?

Ekologická katastrofa v Horných Opatovciach sa stala námetom pre monodramaticko-dokumentárnu performance Divadla Pôtoň Terra Apathy.

Vďaka festivalu …příští vlna/next wave… malo Brno možnosť okúsiť divadlo z obce Bátovce, okresu Levíc v Nitrianskom kraji. Divadlo Pôtoň sa na svojich webových stránkach prezentuje svojimi vzdelávacími projektmi, ktoré majú okrem iného rozvíjať kritické myslenie publika. V súlade s reklamou ide aj predstavená inscenácia Terra Apathy.

Radúz a Mahulena je mnohokrát inscenované a zfilmované poetické drama Julia Zeyera. Příběh lásky dvou mladých lidí ze sousedních znepřátelených rodin se hraje v podání studentů JAMU ve Studiu Marta od 24. října loňského roku. Klasické téma nešťastné lásky se v jejich zpracování stává extatickým zážitkem s erotickým filtrem.

Divadelní hra Majitelé klíčů Milana Kundery byla naposledy inscenována v roce 1966. Národní divadlo Brno získalo autorovo svolení hru na české jeviště vrátit, a tak se v roce 2021 uskutečnila premiéra inscenace režiséra a ředitele NdB Martina Glasera v rámci festivalu Divadelní svět Brno. Tragikomická hra na protektorátním pozadí zrcadlí rozdíly mezi lidskou „stádovitostí“ a obětováním pohodlnosti ve prospěch „vyšších zájmů“.