Festival Radosti 2025: On není náš, někdo ho vyměnil!
Téma osobnosti, jinakosti, odmítnutí, vyloučení i (ne)přijetí zachycuje polský Teatr Wolność v inscenaci Syn.
Dokořán 2025: Na konci duhy
V neděli 16. června se v rámci festivalu Dokořán představilo pražské Studio DVA s inscenací Judy, kde hlavní roli Judy Garland ztvárnila zpěvačka Monika Absolonová. Autorem tohoto muzikálového dramatu s původním názvem End of the Rainbow je britský dramatik Peter Quilter. Hra měla světovou premiéru v roce 2005 v australském Sydney a svou českou premiéru 14. června 2024 na Letní scéně Vyšehrad v překladu Pavla Dominika. Judy vznikala pod dramaturgickým dozorem Kláry Latzkové a režijním vedením Petra Gazdíka, který byl zároveň i autorem překladu písní, jež v této inscenaci zazní.
Příběh inscenace Judy sleduje poslední pokus herečky a zpěvačky Judy Garland o návrat na scénu. Judy (Monika Absolonová) přijíždí se svým snoubencem Mickeym Deansem (Jan Nedbal) do Londýna, kde má mít šestitýdenní sérii koncertů. Vzápětí se také setkáváme s postavou pianisty Anthonyho Chapmana (Milan Němec), který je dobrým přítelem a kolegou Judy. Jedná se o tragikomické drama protkané suchým britským humorem, který v mnoha momentech ztrácí jakékoli filtry v hranicích černého humoru, aby se divák na chvíli uvolnil od seriózní dějové linky. Sledujeme zde příběh ženy, jež volá o pomoc v životě plném manipulace, osamění, podmíněné lásky a ozvěnami neutěšené minulosti. Inscenace vrcholí retrospektivním monologem Anthonyho Chapmana, který promlouvá k divákům o osudu Judy Garland po dokončení šnůry těchto koncertů, páté svatbě s Mickeym Deansem a její tragické smrti roku 1969 na úmyslné předávkování sedativy.
Scénografické pojetí muzikálu je velmi činoherní, nacházíme se v realistické scéně hotelového pokoje šedesátých let, která se jednoduše dokáže změnit také v hudební klub, a v jedné scéně pomocí bodového světla v rozhlasové studio. Struktura inscenace je převážně činoherní, a ač melodie písně Over the Rainbow nás v podobě leitmotivu provází až do konce, kdy jako jediná zazní v anglickém jazyce. První píseň přichází bezmála po čtyřiceti minutách. Původní inscenace skýtá dvanáct písní z repertoáru Judy Garland, česká verze zhruba polovinu, nebo jen úryvky. V plném znění zazní pouze tři neb čtyři písně, včetně finálové Over the Rainbow.
V závěru bych ráda vyzdvihla činoherní výkon Moniky Absolonové, která ani na chvíli nepolevila a intenzitu, kterou v roli nasadila na začátku, udržela až do konce představení, které bez přestávky trvá přes dvě hodiny. Judy je muzikál s třemi výraznými party, intenzita jevištní akce se zde proměňuje společně s dynamikou vývoje postav, ale i tak břemeno výkonu leží hlavně na bedrech Moniky Absolonové, a já jen šeptám: „Bravo.“ Judy je emoční horskou dráhou, a i přes sebeironický humor postav, jež se touto cestou vyrovnávají se svými osudy a dávají tím šanci i divákům se trochu uvolnit od silného tématu a reality. Drama s hořkou vzpomínkou na život a tragický konec herečky Judy Garland je materiál, ke kterému v mých očích nejenom český inscenační tým, ale i samotní herci přistoupili s dávkou odvahy, a hlavně pokory nejenom k dramatu jako takovému, ale i samotné památce slavné herečky.
Studio DVA, Praha – Peter Quilter: Judy. Režie Petr Gazdík, dramaturg Klára Latzková, překlad Pavel Dominik, překlad písňových textů Petr Gazdík, producent Michal Hrubý, kostýmy Eliška Ondráčková Lupačová, scéna Emil Konečný, hudební nastudování, orchestrální aranžmá Kryštof Marek, korepetice Sára Bukovská. Hrají Monika Absolonová, Jan Nedbal, Milan Němec, Adam Kraus. Premiéra 14. června 2024, psáno z reprízy v rámci festivalu Dokořán 15. června 2025.
