Markéta Vacovská se ve své taneční performanci Odloučení vypovídává ze ztráty dvou synů – dvojčat, kteří zemřeli krátce po porodu vlivem genetické poruchy. Hlavní linkou performance je metaforické ztvárnění života synů od samotného porodu do jejich smrti. Vacovská zároveň reflektuje i své období prázdna a nechtěné rady známých, kterými byla přehlcována. To bude už brzy dobrý… Už brzy to bude…lepší… Na diskuzi po představení Vacovská uvedla, že prostřednictvím performance se pokouší šířit osvětu tohoto stále tabuizovaného tématu a podpořit rodiče, kteří si podobnými situacemi prochází. Nabízí se ale také otázka, zda v performanci nemůžeme hledat i terapeutický účinek.