17. 4. 2025 Podivný výlet pana Broučka do šedesátých let Opera Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy v režii kanadského režiséra Roberta Carsena a nastudování dirigenta Marko Ivanoviće měla premiéru v rámci Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2024.
8. 4. 2025 Tomu hovoríte láska? Rovnako ako divadlo. Aj to je predsa tak trošku exhibicionistické. Venuše v kožichu Divadla Petra Bezruče túto rafinovanú metafyzickú paralelu dotiahla k senzuálnej dokonalosti.
31. 3. 2025 Groteskní obraz Strindbergova fiktivního pekla V inscenaci Noc tribádek režiséra Ivana Buraje, uvedené v prosinci 2024, se stává prostředkem zobrazení společenských témat, která jsou navýsost aktuální jak dnes, tak i ve všech dalších dobách, které se v inscenaci střetávají.
18. 3. 2025 Vivídne záblesky sveta po harakiri na sietnici nášho oka Toto pozoruhodné dielo sa na základe dramatizácie Ondřeja Novotného rozhodlo oživiť pražské Divadlo X10, pričom mu scénickú podobu s mimoriadnym citom a exaktnosťou dožičila režisérka Kamila Polívková.
6. 2. 2025 Umenie naše každodenné, tak „nechutne“ perverzné Anamnézu nášho necudného sveta skúma inscenácia Z pohlavního života našeho lidu Divadla Husa na provázku.
30. 1. 2025 Zběsilá cyklojízda přes vlastní přesvědčení Inscenace Jednou nám za to děcka poděkujou začínajícího režiséra Martina Modrého, která byla uvedená v říjnu 2024, zobrazuje na jevišti Divadla Husa na provázku nikdy nekončící rozkoly mezi cyklisty a motoristy.
21. 1. 2025 Retro televize, pivní tanky a otázka svobody Inscenace Výlety páně Broučkovy, kterou byl zahájen devátý ročník festivalu Janáček, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Staatsoper Unter den Linden v Berlíně a Teatro Real v Madridu.
27. 12. 2024 Mnoho otázek o Marxovi a žádná odpověď Mikulášek se na Provázek vrátil se svým korunním scénografem Markem Cpinem k nazkoušení Ságy rodu Marxů podle stejnojmenné knihy španělského spisovatele Juana Goytisola.
17. 12. 2024 Představy, jež utěšují duši Pár charakteristik vystihujících inscenaci Prezidentky, jež se na repertoáru HaDivadla udržuje již od roku 2019. Drama Wernera Schwaba do jevištní podoby přenesla režisérka Kamila Polívková.
13. 12. 2024 Slobodná citlivosť v divadle ⁑ TERAZ! Divadlo navštevuje percentuálne viac žien ako mužov, a tak je logické predpokladať v budovách väčšie množstvo toaletných kabínok ako pisoárov. Neďaleko sály sa, prirodzene, očakáva detský kútik. O tvorivý tím aj o divácke bezpečie by malo byť postarané.
10. 12. 2024 Tak prečo si to Slovensko dalo „xanax a deci borovičky“? Majestátne tatranské vrchy, nedotknuteľný cyrilo-metodský dvojkríž, naši bájni otcovia – Svätopluk a Štúr, symboly zašlej „národnej hrdosti“ slúžiace ako univerzálny prostriedok propagandy ideologických hnutí. V časoch neustáleho údivu a frustrácie z krokov vládnej garnitúry, kedy jedna „národovecká“ absurdita predbieha druhú, prichádza Alžbeta Vrzgula a nezávislé divadelné zoskupenie Uhol_92 s projektom triptychu Slováci ožijú. Hymna pre 21. storočie.
25. 11. 2024 Keď inscenáciou múr „slovenskosti“ neprerazíš Začiatkom októbra sa vo vonkajších priestoroch brnianskeho kultúrneho centra CO.LABS odohrala česká premiéra inscenácie Divadla Panoptikum s názvom Kozie mlieko alebo Hlavou múr neprerazíš. Tento autorský divadelný počin v réžii Andreja Purkarta pod dramaturgickým vedením Martiny Havierovej a Žofie Kráľovej, je akousi generačnou výpoveďou o stave slovenského národa.
24. 11. 2024 Když silné momenty naráží na nesourodost Dramaturgickým „objevem“ pro sezónu 2023/24 byl Shakespearův Hamlet. Na českých jevištích se objevilo šest nových nastudování. K tomuto nárůstu se vyjadřuje režisér brněnské verze, Martin Čičvák: „Když doba nebo společnost potřebuje kultivovanou inteligentní, vtipnou, rafinovanou opozici, tak pak přichází Hamlet.“[1]
20. 11. 2024 Nechat promluvit Medúzu (v nás) Různé interpretace tohoto mýtu se v inscenaci Like Lovers Do (Paměti Medúzy) stávají prostředkem nahlížení na téma sexualizovaného násilí a Medúza zde ožívá v zážitcích mnoha dalších. Její příběh se stává i jejich příběhem.
14. 11. 2024 „Prepáčte, ale s dneškom som nepočítala.“ Inscenácia Škvíry existence Studia Hrdinů, vychádzajúca z deviatich esejí poľskej filozofky Jolanty Brach-Czainy mapuje nepostrehnuteľnú každodennosť a jej vysokú, len tak jednoducho nezachytiteľnú frekvenciu. Slovami autorky, pokiaľ svet delíme na fragmenty, neumožňujeme mu prehovoriť jeho vlastným hlasom.