Když se jakékoliv divadlo rozhodne hrát v nadcházející sezóně jedno z Čechovových dramat, značí to, že už nastal pro herecký soubor i režiséra ten správný čas. Čas, kdy je inscenační tým připraven ukázat svůj tvůrčí vrchol dokládající směr jejich divadelní tvorby. Hořká tragikomedie o hledání vlastní identity a ztrátě posledních ideálů, které i tak nebyly zrovna nejlepší. Višňový sad pod vedením Romana Poláka sehrál soubor Slovenského komorného divadla Martin v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

Naivní divadlo Liberec uvedlo v první den festivalu Divadelní svět Brno představení, které se strukturou vymyká standardu jejich loutkohereckého repertoáru určenému převážně pro děti. Experimentální inscenace Jsou místa oblíbená tmou čerpá z motivu knihy známé německé spisovatelky Judith Schalansky Atlas odlehlých ostrovů. V ní autorka popisuje padesát nejodlehlejších ostrovů naší planety tak, jak si je vysnila v představách jako malá holka při koukání do mapy. Režisér Filip Homola si pro svou dramatizaci vybral sice jen osm příběhů, za to ale pro publikum vytvořil vskutku sugestivní zážitek.

Proč oheň pálí? Proč je nám zima, když se dotkneme ledu? Proč musí pršet a zároveň svítit slunce, aby vznikla duha? V představení Koukej svět se herci z Divadla Minor pokusí těm nejmenším z nás odpovědět na všechny důležité životní otázky začínající tím, s oblibou nekonečně se opakujícím, zájmenným příslovcem Proč…?

Inscenaci Wolframa Lotze v režii Jana Horáka a Michala Pěchoučka předvedli herci ze Studia Hrdinů. Základní myšlenky lidské existence koexistovaly s neexistencí; ...

Netradiční obrazivé loutkové divadlo souboru Théâtre de la Massue, Compagnie Ézéquiel Garcia-Romeu překvapí tajemným, jemně humorným dílem. Příběh vytvořil i režíroval Ézéquiel Garcia-Romeu. Divák pozvaný do lehce poetického světa loutek, ovládaného pomocí tlačítek zažil milou a zábavnou machinaci, při níž není potřeba slov.

Audiovizuálne predstavenie Guide od Věry Ondrašíkovej & Kolektívu spája pohybovú performanciu s geometricky presným svetelným dizajnom a podmanivou, relaxačnou, obraz doplňujúcou, hudbou. Kolektív umelcov vytvoril dielo, ktoré nabáda k hľadaniu odpovedí, na otázky predložené i v programe inscenácie. - „Co kdybychom se jednou mohli ohlédnout za svým životem – udělali bychom něco jinak? Dokázali bychom se vyvarovat vlastních chyb? A kdyby bylo koho se zeptat, měli bychom nějakou otázku?“

Poloprázdnému sálu brněnského HaDivadla se představil maďarský soubor s inscenací Richarda III. Ať už hrstku diváků nalákala představa nekonvenčního zpracování kanonického díla nebo dobře nastudované klasiky, nedočkali se ani jednoho.

Na festivale Divadelní svět Brno představil David Šiktanc román Homo Faber švýcarského spisovatele Maxe Frische. Představení Činoherního studia Ústí nad Labem se konalo v prostorách HaDivadla.

Atmosféra soudržnosti, kterou znázorňuje šest na boku ležících herců držících se navzájem za ramena, připomíná pospolitou náturu Židů. Spodní prádlo herců zase klade důraz na představu zranitelnosti a útlaku. Tak vstupuje DS Columba na jeviště s inscenací Židovka.

Dokumentární inscenace To je on žáků a žákyň ZUŠ z Bánovic nad Bebravou se znovu věnovala těžkým osudům slovenských Židů za 2. světové války. Stejně jako sobotní Židovka vycházeli autoři z konkrétního příběhu a tentokrát také striktně z autentických materiálů.

Silnice znamenají pro obyčejného chodce zakázanou zónu. Minimální počet kol jako podmínka pro vstup na šedavé plochy činí dvě. Bez nich neexistuje v dravých asfaltových řekách šance na přežití. Ale občas, většinou uprostřed noci, se voda zklidní a láká vstoupit doprostřed hladiny spící ulice. V člověku se vzbudí uvědomění vlastní malosti, ale i neskutečné volnosti, která se rovná ohlušující ozvěně zvolání do kilometrové propasti.

Národní divadlo Brno mění Vančurovu humoristickou povídku Rozmarné léto v cirkusovou show napěchovanou akrobatickými výstupy a klaunskými etudami. Další inscenace projektu Cirkus bude! Národního divadla Brno se proměňuje díky dvojici klaunů do snové a hravé nálady podrývající celkové vzezření této prozaické klasiky z 20. let minulého století. Avšak tento způsob inscenování zdá se mi poněkud nešťastným.

Poslední festivalový den. Poslední festivalový report. Divadelní Flora nabídla mnoho mimořádných události, a to nezmění ani skutečnost, že závěrečná neděle patřila spíš podprůměrným představením. Přitom německý Písek v očích a Antigona ze Slovenského národného divadla slibovaly vyvrcholení olomoucké přehlídky v mezinárodním stylu.

Program devátého dne Divadelní Flory obsahoval čtyři debaty a tři představení. Diskutovalo se o již uplynulém Eyolfovi, znovu reprízovaném Deníku zloděje, a bezprostředně po skončení představení o A Solo for Mr. Folk a Nora.

Předposlední večer Divadelní Flory patřil koprodukčnímu projektu HaDivadla a Studia Hrdinů Macocha v režii Kamily Polívkové. Emočně silné představení se silným akcentem temných běsů skrytých v nejhlubších propastech lidských duší.