23. DF No. 5: Kde je hranice mezi malým a velkým?

Malé věci vycházející z osobní potřeby činit jsou mnohdy víc než velké věci učiněné jen pro verš „Na počátku bylo slovo, a to slovo byl čin.“

První neděle Divadelní Flory tematizovala hranice vnímání reality. Dopolední představení divadla Aldente Kdopak by se DS bál, které vytvářejí herci s downovým syndromem pod vedením Jitky Vrbkové, nám umožnilo nahlédnout do světa jedinců, kteří disponují jedním nadbytečným chromozomem, jenž mění hranice lidského vnitřního světa. S indisponovanými herci vystoupilo také Divadlo Lopota s představením Zeď aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou, které tematizovalo souvislost mezi uzavřenými geografickými hranicemi Československa s omezujícími hranicemi našeho myšlení. Život na hraně akcentoval balkánsky orientovaný film Sud prachu a beseda o inscenaci One Night Stand/up!. Jihokorejští tanečníci zopakovali inscenaci Complement, pracující s tématem mediálního přetváření reality pomocí vyříznutí jednoho detailu rozsáhlé skutečnosti. Jednoduchá choreografie zaznamenávaná na kameru se opakovala v několika verzích, které se na sebe vrstvily prostřednictvím přehrávání kamerového záznamu na televizních obrazovkách nad hlavami tanečníků. Detailní záběry umožňovaly tanečníkům zachovat pouze snímaný pohyb a pozměnit choreografii tam, kde nebyla hlídána kamerou. Většinu informací dnes čerpáme prostřednictvím vizuálního přenosu, ale troufám si říct, že málokdo z nás  aktivně přemýšlí, co všechno okolo zabrané skutečnosti nevidíme a jak by to vůbec mohlo vypadat.

Podvečer v S klubu otevřela párty na jevišti, rozdávalo se pivo a panovala pozitivní atmosféra. Studenti KALDu totiž zakládali Národní divadlo na pozadí Smetanovy opery Prodaná nevěsta, která ho provedla mnohými historickými událostmi. Ideál široké působnosti instituce divadla ve společenský prospěch našeho národa prezentovaný na úvodní veselici se s milníky historie měnil ve sklápění hlavy před totalitními silami. Hezkému shrnutí nepříliš reprezentativních momentů osobností českého divadla však chyběla tečka konkrétně vztáhnutá k dnešnímu krčení ramen a lhostejnému gestu paží.  Absurdní situace naší historie však nabádají k hravému divadelnímu jazyku gagů a nadsázky, který je pro KALD přirozenou polohou. Představení Prodaná nevěsta zaujalo pozici energické vzpruhy před unylým zážitkem nedělního večera, který vyplnilo pražské Divadlo pod Palmovkou inscenací Faust, a následující diskuzí.          

Polský režisér Jan Klata  se pokusil propojit klasický veršovaný text, početný herecký soubor, hitparádovou hudbu a efektní scénu. Faust (Jan Teplý) v kožené bundě si osvojil jeden recitační mustr, kterým protkal zbytek inscenace. Jeho výkon se stal zaměnitelným, nevýrazným a tedy nic nevypovídajícím. Markétka (Kamila Trnková), nevinná dívka na vozíčku působila sice jako čistá dobrá duše, ale místo víry v dobro vyvolávala prvoplánovou lítost. Chór Mefistotelových (Tereza Dočkalová) posluhovačů nestačil na choreografii Maćko Prusaka, svými fyzickými dispozicemi ani cítěním rytmiky. Místo jednotného celku s čitelným divadelním jazykem věnovalo festivalové publikum tři a půl hodiny eklektickému kusu, pro který by platila přísloví o tom, že méně je více a že by bylo bývalo lepší to dvakrát změřit.         

Zdroj fotografií: fotogalerie webové stránky Divadelní Flory

Aldente: Kopak by se DS bál. scénář a režie Jitka Vrbková, hrají Milan Kosmák, Václav Dvořák, Jana Kalvodová, Ondřej Hrbáč, Lukáš Suchánek. Psáno z reprízy v rámci Divadelní Flory 19. 4. 2019.

Divadlo Lopota: Zeď aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Režie Jiří Přivřel a Divadlo Lopota, hrají David Tököly, Miroslav Vyhlídal, Zuzana Bezrouková, Markéta Dvořáková, Vladimír Kopeček, Roman Hájek a Jiří Přivřel. Psáno z reprízy v rámci Divadelní Flory 19. 5. 2019.

Choi X Kang Project: Complement. Koncept a provední Choi Min-sun, Kang Jin-an. Psáno z reprízy v rámci Divadelní Flory 19. 5. 2019.

Divadlo DISK: Prodaná nevěsta na prknech Prozatimního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018. Režie a dramaturgie Petr Erbes a Boris Jedinák, scénografie Jan Tomšů, kostýmy Alžběta Vitvarová, orchestr řídí Václav Talich, hrají Barbora Bočková, Cyril Dobrý, Kateřina Kozinová, Kryštof Krhovják, Marie Anna Krušinová, Štěpán Lustyk, Milan Vedral, Tereza Těžká, Vojtěch Vondráček, Jiří Štěpnička. Premiéra 20. 4. 2018. Psáno z reprízy v rámci Divadelní Flory 19. 6. 2019.

Divadlo pod Palmovkou: Faust. Režie a divadelní adaptaceJan Klata, překladOtokar Fischer, výpravaMiroslaw Kaczmarek, choreografieMaćko Prusak, dramaturgieIva Klestilová, Ladislav Stýblo, hrají Jakub Albrecht, Tomáš Dianiška, Tereza Dočkalová, Vendula Fialová, Martin Hruška, Jan Hušek, Milan Mikulčík, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Ivana Wojtylová, Adam Vacula, Jan Vlasák. Premiéra2. 3. 2019. Psáno z reprízy v rámci Divadelní Flory 19. 5. 2019.