Víkend nás baví!

Víkend, nesoucí se ve víru tance, zakončila na pohyb neméně bohatá a imaginativní Pustina. Mnozí z nás zažívali tzv. krizový den, který zvládali jen díky pěknému počasí.

V pátek jsme měli možnost zhlédnout představení taneční skupiny Lee K. Dance Company, jež patří do projektu Fokus: Korea. V tanečním představení s názvem Two jsme viděli, jak vypadá současný korejský tanec – jemná práce rukou, vzájemné proplétání těl tanečníků a výrazná práce s dechem a hlasem. Hlavním tématem představení byl milostný vztah dvou jedinců a jejich vzájemné spojování a následné rozpojování. Bylo neuvěřitelné, jak moc na sebe byli tanečníci napojení, což vedlo k přesnosti jejich pohybů a vytvoření dokonalé pohybové harmonie na jevišti.

Následoval další dance project v rámci festivalové linky Fokus: Korea s názvem Green Eye. Na debatě po představení odpověděl choreograf na otázku ohledně názvu představení, že zelená barva nejen uklidňuje, ale je zároveň barvou žárlivosti. Téma žárlivosti bylo hlavním tématem představení. Hned na počátku herci odříkávají na playback monolog v angličtině, ve kterém je snaha objasnit, co vlastně žárlivost je a jak ji ovládat. Očekávala jsem, že v každé scéně najdu alespoň jeden znak, jednu situaci, která tuto emoci znázorňuje, jelikož hned v úvodní scéně byla zmíněna. Bohužel mi ale přišlo, že je znázorněna jen sporadicky. 
V následné debatě nám bylo objasněno, že se mimo jiné ve vystoupení objevovalo i téma vášně, emoce, která vede řeč našeho těla.

V sobotu odpoledne byla příjemným zpestřením festivalu loutková pohádka v provedení divadelního souboru vi.TVOR. Jelikož bylo pěkné počasí, bylo představení přesunuto ze šapitó ven. Herci pracovali s dětským publikem a pokládali jim otázky, v jakou věc by měla být zakletá princezna přeměněna. Fascinující byly především používané dřevěné loutky, které neměly ani nakreslené obličeje, ani žádné kostýmy, pouze loutka krále měla červený královský plášť a princ červenou šerpu.

Večerní představení Pustina v režii Jana Nebeského, bylo příjemnou změnou po tanečních představeních. Lucie Trmíková ve scénáři komponuje několik textů. Především pracuje s velkou částí textu T.S. Eliota, ale také s pasážemi ze Starého zákona a se svou vlastní tvorbou. Inscenace má tzv. hudebně-dramatický tvar, obsahuje mimo jiné 10 árií, které jednotliví herci zpívají za doprovodu hudebníka Martina Dohnala. Herci na scéně tančí, i když nehraje žádná hudba, ale dle výroku jednoho z tanečníků je „tanec vizuálním ekvivalentem hudby“ a tím dokládá, že i tanec bez hudby má své kouzlo.

Zdroj fotografií: fotogalerie webové stránky Divadelní Flory

Lee K. Dance – Lee Kyung-eun: Two. Choreografie Lee Kyung-eun, dramaturgie Ahn Kyung-mo, tančí Kwon Lyon-eun, Kim Jinseon, Kim Sun-ju, Koo Bonjun, Lim Jae-hong. Psáno z reprízy 17. května 2019 v rámci Divadelní Flory.

Kim Sung-hoon Dance Project – Kim Sung-hoon: Green Eye. Choreografie Kim Sung-hoon, jevištní vedení Lee Joo-hyun, tančí Lim Jong-kyung, Jung Log-yee, Sohn Dae-min, Lee Joo-hee, Ryu Jin-wook, Lee Ji-yoon, Goh Dong-hoon, Lee Hong. Psáno z reprízy 17. května 2019 v rámci Divadelní Flory.

Divadlo vi.TVOR – Zbyněk Sekal: Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Tvůrčí tým Alžběta Vitvarová, René Vitvar, Lukáš Bouzek, Štěpán Lustyk, hrají Štěpán Lustyk, René Vitvar, Milan Vedral. Premiéra 30. května 2017. Psáno z reprízy 18. května 2019 v rámci Divadelní Flory.

Divadelní spolek Jedl & 420PEOPLE – Thomas Stearns Eliot: Pustina. Režie Jan Nebeský, choreografie Václav Kuneš, scénář Lucie Trmíková, hudba Martin Dohnal, kostýmy Petra Vlachynská, hrají Lucie Trmíková, Petr Jeništa, Jan Mikušek, tančí Filip Staněk, Lukáš Nastišin/Václav Kuneš. Premiéra 18. října 2018. Psáno z reprízy 18. května 2019 v rámci Divadelní Flory.