25. 5. Tato rodinná sága není žádná soap opera K nehybnému Marxovi přichází mladík, který mu do strnulé ruky podává mikrofon. Tím začíná příběh, v němž Karl Marx přestává být artefaktem socialismu, ale skutečným člověkem, jehož život nabral krkolomný spád.
25. 5. Co všechno nevidíme, když dospějeme… Dveře do sálu se zavírají a my, diváctvo, se pomalu propadáme do paralelní reality, do které nás podmanivě, už od prvních sekund inscenace vtahuje.
25. 5. Máme jej stále v sobě Osobnost Karla Marxe je obestřena spekulacemi, názory, a snad i mýty, přesto je považována za jednu z nejvýznamnějších ve světových dějinách dvacátého století. Jeho tezemi byl ovlivněn celý svět, přitom jeho skutečná podoba je stále, kvůli leninsko-stalinské interpretaci, zahalena do relativně desinterpretačního hávu.
25. 5. Našli spoločnú reč tela Prázdna scéna s mikrofónom na okraji. Jeden z performujúcich tancuje, alebo lepšie povedané, vytvára vlastnú semiotickú zostavu znakov a symbolov pre slová, ktoré znejú z úst iného performujúceho.
23. 5. Anděl nebo parkourista? Když se lidé setkají s andělem, velmi rychle se k němu začnou chovat mile. Není totiž těžké být laskavý k někomu, kdo je od začátku kladnou postavou.
23. 5. Hamelnští potkani Inscenace Krysař Patrika Simse předvedla, jak lze starou pověst osvěžit a vyčíst z ní aktuální témata, která nejsou na divadle zpracovatelná jednoduše a ani nebývají zpracovávaná často.
22. 5. Svět možná nezachráníme, přesto se zkusme k sobě chovat hezky Alchymie na dvoře Rudolfa II. byla fascinujícím fenoménem. Císař Svaté říše římské hostil asi čtyřicet alchymistů, kteří svými experimenty záměrně i nezáměrně podvraceli mnoho soudobých náboženských i společenských dogmat.
20. 5. Geisslers Hofcomoedianten ve službách krále aneb Alchymisti: Zlatodějný teatrolab Dlouhé čekání ve foyer divadla Polárka třetí den festivalu předznamenalo netradiční divadelní zážitek, jehož hybateli byli samotní diváci. Naštěstí se mi podařilo...
