Hana Briešťanská: Inscenace, která stojí za zhlédnutí, by měla mít téma, myšlenku, záměr, jisté poslání... a sex appeal.

Ako vnímate fakt, že premiéra Hamleta je priamo úmerne spojená s tohtoročným DSB? Budí to vo vás väčší stres alebo naopak ste viac namotivovanou a zvedavou na divácku odozvu?

Stres ani ne. Spíš tréma, jako před každou premiérou, u Hamleta to samozřejmě platí o to víc. Máme za sebou náročný, ale v nejlepším tvůrčím slova smyslu pohodový a koncentrovaný zkoušecí proces s inspirativním Martinem Čičvákem a jeho týmem, kolegy a nádherným překladem profesora Hilského. Zpětnou vazbu samozřejmě vnímám a na festivalové recenze jsem určitě ohromně zvědavá.

Už je to vaša druhá kráľovná pod jeho režijnou taktovkou…

Ano, s Martinem Čičvákem jsme před pěti lety dělali Schillerovu Marii Stuartovnu, kde jsem hrála titulní postavu. V rámci rešerší jsem koukala na seriál Koruna. Utkvěla mi v paměti sekvence, kdy Winston Churchill Alžbětě II. na počátku jejího vládnutí vysvětloval, že nejtěžší úkol královny je nedělat nic. To jsem si připomněla v Hamletovi. Gertruda jako postava je zajímavá v tom, že toho neřekne zas až tolik, mnohem důležitější je, co ví, co neví, co vidí, co nevidí nebo nemůže vidět, jaký má postoj, co udělá a co si vlastně myslí. V žádné situaci nemluví jako první. Nabízí se spousta možností výkladu, je třeba tu postavu rozklíčovat.

O čom je pre vás Hamlet?

Na tuto otázku se těžko odpovídá v několika větách. Hamlet je pro mě především reflexí stavu společnosti. Myslím, že to tak je vždy, když se tato hra objeví na jevišti. Bylo pro mě nesmírně vzrušující se tímto textem zase znovu setkat, pořádně se jím prokousat. Už jen to, si ho přečíst v různých překladech a konfrontovat je. Vždycky mě nadchne to, jak je nejednoznačný, resp. mnohoznačný.

Tento rok je to už šiesta premiéra Hamleta v Českej republike. Čo sa teda podľa vás deje v spoločnosti, že je odveká Shakespearova tragédia práve teraz tak aktuálna a potrebná k divadelnému spracovaniu?

O tom, že budeme dělat Hamleta, se rozhodlo už před třemi lety, protože jako ostatně většina větších divadelních domů, tak i NdB plánuje repertoár na několik sezón dopředu. Nakolik za tímto rozhodnutím stojí politicko-společenská prozřetelnost, popotahovačka dramaturgů nebo prostinká náhoda, to vám nepovím. Ale bingo, ano, je čas inscenovat Hamleta. Hamlety!

Nachádzate v niečom s Gertrudou súznenie?

Ano. Hledám souznění s každou postavou, kterou ztvárňuji, je to moje práce – a především radost!

Nedá mi nespomenúť postavu Kristíny z inscenácie Smutek sluší Elektře, rovnako matku, rovnako pre mnohých zosobnením neresti či všetkého zla a opäť sa v spojitosť s ňou skloňuje vražda manžela.. Čo ona v porovnaní s Gertrudou? Veľa čŕt majú spoločných, divákovi sa v nich preto ponúka mnoho paralel. Vnímate vnútorne tieto dve mnohovrstvové ženské persóny ako ich stvárňovateľka rovnako?

Odpovím Vám trošku oklikou. Vnímám a uvědomuju si, že věkově i mentálně „dozrávám“ do věku velkých hrdinek světového dramatu, které jsou matkami. A jak už to tak v příbězích bývá, značná část z nich má komplikovaný vztah se svými potomky, případně manžely a partnery. Jistá podobnost v postavách, které jste jmenovala – Gertrudě a Kristýně - samozřejmě je, ale doufám, že se mi je podařilo poctivě odlišit. Obě jsem měla a mám velmi, velmi ráda.

Aké je to hrať neustále oidipovské postavy? Cítite sa komfortne v komplikovaných ženských hrdinkách?

Herectví není o komfortu, ale o hledání možností, způsobů, inscenačních řešení a následně o vůli je najít. Na herci je, aby nastudoval a vytvořil postavu v souladu s režijním a dramaturgickým záměrem, polámal se a zase se složil tak, aby se v postavě pak komfortně cítil. Pokaždé, když se mi poštěstí a mám možnost hrát komplikovanější ženské hrdinky, výskám.

Ako v sebe hľadáte postavy? Idete cez psychiku, telesnosť, text...?

Většinou vyřazovací metodou, logikou a analýzou. Zjistit inteligenci postavy, schopnost úsudku, věk, mentální rozpoložení, temperament, svůj vlastní vztah k ní... Pak to všechno dát na stůl, vyválet a máte cihlu. 😊 V herectví ctím Diderotovo „hercovy slzy kanou z mozku“, byť se to ve mně samozřejmě občas pere s mou přirozenou povahou. Jsem mnohem větší cíťa a puďák, než si kolikrát můžu dovolit nebo dopřát.

Čisto z ľudského hľadiska, nechýbajú vám po derniérach poniektoré postavy?

Chybí a moc. Některé více, některé méně. Tak už to chodí. Určitě mi chybí Kristýna a inscenace Smutek sluší Elektře, mrzí mě i nedávná derniéra Doktorky… ale člověk by se musel uzoufat, kdyby si všechno připouštěl příliš k tělu.

Nakoľko je improvizácia vašou silnou stránkou, nezvažovali ste, že by ste si „strihli“ nejakú alternatívnejšiu úlohu, napríklad v Divadle Husa na Provázku?

Improvizace a všechny, kdo tuto disciplínu ovládají, bezmezně obdivuju. Několikrát jsem v improvizačních show vystupovala… i alternativnějších projektů mám za sebou poměrně dost… A pokud jde o Provázek, tam bych si „střihla“ klidně i nealternativní úlohu, ale oni mi nikdy nezavolali, víte?

Požičali ste si niekedy nejakú rekvizitu či kúsok kostýmu a už ste ju nikdy nevrátili? Prezradíte detaily?

Ano, ne. (smiech)

Čo pre vás musí obsahovať kvalitná inscenácia?

S přívlastky typu „kvalitní“ nebo „alternativní“ či „moderní“ mám problém, protože po pravdě nevím, co znamenají, každý si je interpretuje po svém. Za mě takto: Divadlo je dialog, je to konfrontační a živé umění. Mělo by kultivovat fantazii diváka i herce. Inscenace, která pro mě stojí za zhlédnutí, by měla mít téma, myšlenku, záměr, jisté poslání...a sex appeal. A taky samozřejmě charismatické herce, režiséra a dramaturga, kteří jsou schopni udělat panenku z kližky, když přijde na věc.

Na čo sa ako pravidelná diváčka DSB tento rok tešíte najväčšmi? Obľubujete nejakú konkrétnu festivalovú linku?

Miluji divadelní festivaly, člověk má možnost v krátkém čase vidět „magi-kostku“ toho nejlepšího, co se za tu danou sezónu událo. Jako praktikujícího divadelníka mě to nejen baví, ale považuji za nutné mít přehled. V rámci možností chodím i na Divadelní Flóru, Tanec Praha, Festival německého divadla, Wiener Festwochen – ale samozřejmě na DSB se těším nejvíc, protože je nejblíž. Letos určitě zavítám na Akrama Khana, Twarkowského Zaměstnance, chci vidět Deb Pugh v Ad Infinitum... je toho dost. Moc se těším!

Existuje nejaká inscenácia v rámci DSB, ktorá sa za tie roky navštevovania festivalu stala blízka vášmu srdiečku a na ktorú i s odstupom času radi spomínate? A aká je vaša obľúbená inscenácia mimo festivalu?

Inscenací byla spousta, miluji i setkání v rámci festivalu. Potkám kolegy, které jsem dlouho neviděla, setkám se s lidmi, které běžně nepotkávám a jejichž tvorby si vážím. Loni jsme třeba seděli na pivu se Sashou Walz...

Akého z vašich kolegov či kolegýň by ste si so sebou vzali ako parťáka či parťáčku na opustený ostrov a prečo?

Ehm... jak moc má být ten ostrov opuštěný? 😊

Keby ste neboli herečkou, aké by bolo vaše alternatívne povolanie?

Architektura nebo bezpečnostní složky. Taky by mě bavilo dělat forenzní analytičku nebo anesteziologa.

Čo vy a horoskopy? Sedia na vás charakteristiky Leva?

Bohužel ano. (smiech)

A prečo to bohužiaľ?

Protože to musíte brát all in one. (smiech)