Za okny bratislavského bytu spolu žijí otec a syn. Dežo (Jan Kolařík) a Jakub (Matouš Benda). Jejich krátké ale intenzivní soužití připomíná život rockové hvězdy, je turbulentní, emotivní a plné hudby. Mezery v komunikaci vyplňuje dopisní papír a před láskou se oba schovávají za dveřmi svých pokojů. Dežo umírá na rakovinu a Jakub dospívá. Každá choroba je jen deficit lásky. Oba vedou bolestivý souboj sami se sebou a vytváří tak protipól počátku a konce dospělosti. Esence existencialismu se nese celým jejich příběhem, a zatímco se Jakub se svým životem vypořádává nezralou rebelií, otec tomu přihlíží s pokorou a mnišským klidem. Rakovina však Dežovi dere vnitřní pokoj z úst, a stává se tak čím dál zarputilejším a odtažitějším. Nakonec je to zmoudření Jakuba Ursiniho, které jejich křehký vztah dovede ke kýžené harmonii.
Charismatický Jan Kolařík spolu s novým členem souboru Matoušem Bendou, překypujícím svěží a hravou energií, vytváří dynamiku příznačnou pro vztah otce a syna. Nejen v roli Havrana prolétává příběhem Markéta Matulová, dokazující svou schopnost jevištní variability a všestrannosti. Počáteční domnělá statičnost se díky hereckému triu změnila v extatický zážitek. Emočně vypjaté scény se přelévají do hlubokých filozofických úvah, monotónní pokoj se rozzáří třpytem kostýmů a srdceryvný smích střídají slzy.
Na první pohled jednoduchá scénografie (Lenka Hollá) v neutrálních barvách nám taktéž ukazuje svou všestrannost a komplexnost. Zdi pokoje se proměňují v modlitební kobereček či žehlicí prkno a materiál připomínající paruku jim dodává nevšední extravaganci.
Využití hudby Deža Ursiniho se téměř nabízí. Tvůrčí tým z této příležitosti vytěžil maximum a celou inscenaci tak doprovází živá kapela spolu se zpěvem performujících herců. Právě hudební složka činí výsledný celek rychlejším a dynamičtějším, a trochu odlehčuje silný, pohlcující melancholický podtón.
Soubor korespondence Deža Ursiniho a jeho syna pod názvem „Ahoj Tato – Milý Kubo“ se stal podkladem pro emočně velice silnou inscenaci. Nynější umělecký šéf Divadla Husa na provázku Martin Sládeček (dramaturgie) spolu s Martinou Kinskou (scénář) text transformovali za hranice pouhé biografie. Dežův příběh tak poskytuje mnoho rovin, ať už je to vztah otce a syna, bázeň z života i smrti, zmatečnost vlastní existence, těžkost soužití a lásky. Nabízí roviny, které jsou reálné a žitelné téměř pro každého z nás. A z bratislavského bytu se tak snadno může stát byt na Bratislavské.
Režisérka Anna Davidová je na repertoáru Divadla Husa na provázku de facto stálicí. Ať už s její divácky velmi oblíbenou Vitkou či s divokou inscenací Pravidla bincárny. V roce 2023 měla na sklepní scéně DHNP hned dvě premiéry, a to Čas srdce a Antieva. Obě inscenace jsou velmi filozoficky a intelektuálně laděné, bez širšího kontextu možná příliš nepřístupné a tajemné. V případě Nie sme doma tentokrát malý a intimní prostor sklepní scény proměnila v bigbítový koncert plný citu, vzteku a lásky. V koncert, při kterém občas zapomínáme, že se před námi odehrává cizí, nikoli náš život. Dežo Ursiny se rodí i umírá spolu s lidmi okolo něj. Možná, že i s námi všemi.
Divadlo Husa na provázku – Dežo Ursiny, Jakub Ursiny, Martina Kinská: Nie sme doma. Režie Anna Davidová, dramaturgie Martin Sládeček, výprava Lenka Hollá, hudba Dežo Ursiny. Hrají Jan Kolařík, Matouš Benda, Markéta Matulová. Premiéra 1. února 2024. Psáno z reprízy 28. února 2024.
