Nechat promluvit Medúzu (v nás)
Tak jako se Athéna ve známém mýtu zbavuje Medúzy, i my se mnohdy zbavujeme vlastních vzpomínek a doufáme, že pokud je zatlačíme dost hluboko, konečně na ně zapomeneme. Ale na Medúzu se přece také nezapomnělo...
Ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař Michail Bulgakov se nesmazatelně zapsal do dějin svým románem Mistr a Markétka, který je považován za jeden z nejvýznamnějších románů 20. století. Jeho adaptaci uvedlo Moravské divadlo Olomouc v režii Bogdana Kokotka.
Ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař Michail Bulgakov se nesmazatelně zapsal do dějin svým románem Mistr a Markétka, který je považován za jeden z nejvýznamnějších románů 20. století. Jeho adaptaci uvedlo Moravské divadlo Olomouc v režii Bogdana Kokotka.
Dramatizaci předlohy vytvořili Bogdan Kokotek, režisér a umělecký šéf polské scény Těšínského divadla, ve spolupráci s Michaelou Doleželovou, dramatičkou a současnou dramaturgyní činohry Moravského divadla Olomouc. Čtenář románu má během čtení mnoho příležitostí zapojit svou fantazii, a tak byla pojata i režie. Kokotek na scéně vytvořil magickou atmosféru a dokázal, že mu nedělá problém urežírovat velký ansámbl. Román pojednává o pýše, pádu a především o lásce a dává čtenáři možnost k několika interpretacím. Inscenátoři tak některé pasáže knihy vypustili, ale zachovali jak děj, tak klíčové situace a myšlenky knihy.
Stejně jako v románu, i tady dostává nejvíce prostoru ďábel Woland (Petr Kubes), který je přítomen téměř v každé situaci a omotává si ostatní postavy kolem prstu. Inscenace se hemží fantaskními výstupy, kdy Wolandova trupa předvádí divákům opravdová kouzla přímo na jevišti. V druhé časové rovině působí silně osoba Piláta (Michal Przenbinda), divák u něj vidí souboj povinnosti s tím, co on považuje za správné. Naopak slabší je samotná linie Mistra a Markétky. Na to, že je román označován za jeden z nejkrásnějších milostných příběhů v dějinách literatury, dostaly figury Mistra a Markétky příliš málo prostoru dostatečně zapůsobit. V tomto ohledu režijní koncept pokulhává.
Scénografii vytvořil polský výtvarník Krzysztof Małachowski, a vyniká zde molo zasahující do hlediště. Molo má sloužit především ke zprostředkování většího kontaktu diváků s herci, avšak inscenátoři jej bohužel nevyužili více, než umístěním pár postav, zejména Wolanda. Ten je sice blíž k obecenstvu, avšak tuto „výsadu“ využívá jen tím, že upíná svůj pohled mezi diváky. Tento prvek se tedy zdá být přebytečným na jinak skvěle provedené scéně. Na jevišti se nachází pouze bílá pohovka. Po stranách jeviště je umístěno několik zrcadlových dveří, které, společně s projekcí oka na plátně v zadním prospektu, dotvářejí magickou atmosféru příběhu. Oko navíc mění barvy dle časových rovin, pro Moskvu v roce 1930 je modré, pro Jeruzalém roku 30 je červené.
Opravdu velmi povedené jsou kostýmy, jejichž autorem je rovněž Małachowski. Jelikož se na scéně objeví velmi mnoho figur, oko diváka pohladí všechny modely, ať už dobové kostýmy obyvatel Moskvy/Jeruzaléma nebo extravagantní kostýmy Wolanda a jeho skupiny.
Na inscenaci se herecky podíleli téměř všichni členové činohry, přizváni byli i hostující umělci, a také několik z nich představuje více rolí. Ze všech nejvíce vyniká Petr Kubes, jehož charizmatický Woland je na scéně téměř po celou dobu představení. Ovšem skvěle hraje celý soubor, ať už to je Pilát Michal Przebinda, debutující Daniela Krahulcová v roli kocoura Behemota, nebo půvabná Markétka Vendula Fialová. Na inscenaci lze vidět výbornou soudržnost a stoupající kvalitu olomouckého souboru činohry.
V závěru představení poněkud ztrácí tempo, i přes všechny výtky je však Mistr a Markétka v Moravském divadle Olomouc jedinečným divadelním opusem s magickou scénografií, vyrovnanými hereckými výkony a ve výrazné divadelní režii Bogdana Kokotka.
Moravské divadlo Olomouc – Michail Bulgakov, Bogdan Kokotek, Michaela Doleželová: Mistr a Markétka. Režie Bogdan Kokotek, dramaturgie Michaela Doleželová, scéna a kostýmy Krzysztof Małachowski, hudba Zbygniew Siwek. Hrají Petr Kubes, Jan Ťoupalík, Vendula Fialová, Ivana Plíhalová, Václav Bahník, Daniela Krahulcová, Kristýna Krajíčková, Vladimír Hrabal / Marek Zahradníček, Tomáš Krejčí, Naděžda Chroboková-Tomicová, Michal Przebinda, Vojtěch Lipina a další. Psáno z premiéry 25. 11. 2016.
Tak jako se Athéna ve známém mýtu zbavuje Medúzy, i my se mnohdy zbavujeme vlastních vzpomínek a doufáme, že pokud je zatlačíme dost hluboko, konečně na ně zapomeneme. Ale na Medúzu se přece také nezapomnělo...
Inscenácia Škvíry existence Studia Hrdinů, vychádzajúca z deviatich esejí poľskej filozofky Jolanty Brach-Czainy mapuje nepostrehnuteľnú každodennosť a jej vysokú, len tak jednoducho nezachytiteľnú frekvenciu. Slovami autorky, pokiaľ svet delíme na fragmenty, neumožňujeme mu prehovoriť jeho vlastným hlasom.