Na cigaretke s Maťkou a Adelkou, neboli autentické zakončení Theatrocénu 2024
Ohlédnutí se za letošním Theatrocénem
Tanec. Jedna z mnoha možností, jak vyprávět příběhy bez mluveného projevu. Každičký pohyb i gesto vytváří významy, ze kterých se skládá výsledný obraz inscenace. Důležitý je nejen estetický aspekt tanečních představení, ale také komunikační – pohyb boří hranice mezi jazyky a vytváří univerzální prostředek dorozumívání.
Možná právě proto dává Divadelní svět Brno každoročně prostor tanečním souborům, aby předvedly své umění. Tvůrci z Česka i zahraničí mají možnost se sejít na jednom místě a ukázat svůj talent. Letos je nabídka tanečně-pohybových inscenací opravdu pestrá.
Pro milovníky činohry, kteří si na taneční vystoupení teprve zvykají, doporučujeme inscenaci Tramvaj do stanice Touha v podání skupiny Dekkadancers. Tento pražský soubor vznikl jako sesterská společnost baletu Národního divadla, posledních devět let však pracuje nezávisle a tvoří performance napříč žánry. Jako námět si tentokrát vybrali známé dílo amerického dramatika, které namísto slov převyprávěli za pomoci tance a doprovodné autorské hudby.
Že jsou taneční představení pouze pro dospělé? Nikoliv, a na festivalu se o tom můžete přesvědčit hned dvakrát.
Společnost Cie Philippe Saire ve svých projektech propojuje vizuální a pohybové umění, často pracuje s prvkem temnoty. Tak je tomu i v inscenaci Hocus Pocus, v níž scénografické řešení umožňuje mizení předmětů přímo na scéně. Duo performerů vytváří obrazy, ze kterých si každý divák vytvoří svůj vlastní a originální příběh.
Kniha džunglí jinak je nejen taneční, ale i vizuální podívanou. Inscenace o deseti performerech rozehrává příběh o potřebě někam patřit. Toto téma je stejně důležité i pro samotné britské uskupení. Akram Khan Company, které navazuje spolupráce s tvůrci z různých koutů světa i uměleckých oblastí. Společně pak vytvářejí performance, skrz něž vyprávějí intimní příběhy o lidských osudech. Zároveň objevují různé kultury, ze kterých čerpají inspiraci pro budoucí projekty.
Na podobném principu funguje i skupina La Fleur, která přiváží inscenaci Trio: Pro krásu samu. Tři performeři, každý z jiné země, do vystoupení přináší témata nejen osobní, ale i kulturně podmíněná.
Jediným brněnským zástupcem v této kategorii je inscenace SBOR od studentů Ateliéru fyzického divadla DF JAMU. Ve svých projektech navazují na tradici rozličných divadelních forem, například klaunství nebo mimu. V inscenaci se vracejí na samotný počátek divadla – ke sboru, tedy k antickému chóru. Ve vzniklém tvaru si kladou otázku, jakou roli má ve společnosti jedinec.
V představení Konkurz budete mít jedinečnou příležitost rozhodnout o jeho konci. Děj je prostý, skupina lidí se sešla na konkurzu, na kterém musí dokázat, že jsou nejlepší. V čem? Ve všem. Proto i členové Losers Cirque Company musí ukázat, že jsou všestrannými umělci. Najdete zde herce, akrobaty, mimy i tanečníky. Společnost tvoří v duchu tzv. nového cirkusu. Tato relativně nová umělecká forma vychází z cirkusu tradičního, na rozdíl od něj sdružuje více uměleckých složek, čímž dává výsledné inscenaci pevnější tvar. Základním rozdílem je absence cvičených zvířat a důraz na lidské tělo a jeho pohyb.
Uskupení 420PEOPLE propojuje umělce z různých uměleckých oborů. Divákům se snaží současný tanec představit především skrz inscenace, ale také workshopy, diskuze a online projekty. V inscenaci Why Things Go Wrong se tvůrci zabývají tématem zla a (ne)morálního lidského chování.
Bořit bariéry v uměleckém světě je potřeba jak u žánrů, tak performerů. Projekt 42+PEOPLE vznikl pod výše zmíněným uskupením s cílem vyzdvihnout tanečníky ve věku 42 let a více. Každý rok vytváří originální dílo, letos v rámci DSB hostují s inscenací Where.
Jak již bylo zmíněno na začátku, linka tanečních inscenací je letos opravdu bohatá. Pokud stále váháte, jaká vystoupení stojí za zhlédnutí, věřte že nejste sami. Jedno je ale jisté, v nabídce si každý najde to své.
Tereza Planetová, Anna Seifertová
Ohlédnutí se za letošním Theatrocénem
Představení inscenace vycházející z příběhu o Růženě Vackové, profesorce kunsthistorie a politické vězeňkyni odsouzené na dvaadvacet let...