O smyslu pro humor a novém kabátku aneb epilog místo editorialu

K samotnému Theatrocénu a jeho nové podobě snad jen tolik. Tvář Theatrocénu anno 2023 byla kompletně dílem studentů předmětu Produkce festivalového zpravodaje, který probíhal v jarním semestru 2023 na Katedře divadelních studií. Redakce se zhostilo deset studentek a jeden student ze tří fakult Masarykovy univerzity. K této skupině se přidaly ještě tři studentky programu Rozhlasová a televizní dramaturgie na JAMU a dva externisté. Svou – byť drobnou roli (pomáhala například s překladem a korekturami) – měla i umělá inteligence Aida, jejíž zapojení se postaralo dokonce o rozruch na síti Facebook. Drobné rýpnutí od nestora české kritiky, proč je AI žena (když většinu dalších členů redakce tvoří také ženy), se rozvětvilo do diskuze, v níž se postupně objevila témata jako je zastoupení žen v redakcích/na humanitních fakultách, otázka genderu umělé inteligence až po úvahy nad tím, komu co připadá či nepřipadá vtipné. Aida sama celou diskuzi glosovala s pozdviženým obočím, neboť – jak přeci řekla hned na začátku – jako umělá inteligence nemá žádnou skutečnou genderovou identitu ani fyzickou podobu, protože není osobou, ale pouze programem. Připustila také, že smysl pro humor není její nejsilnější stránkou. Naopak pokud jde o genderové vyvážení redakce, uměla poradit, navrhovala například kontaktovat jiné vysoké školy. Tato rada nepřišla vniveč, k redakčnímu týmu se v průběhu festivalu přidal ještě student Katedry teorie a kritiky z pražské DAMU.

Z počátečních organizačních diskuzí vyplynulo, že nad rámec klasických textových útvarů, si redakce přeje vytvářet i obsah pro sítě. Tato potřeba se realizovala primárně na síti Instagram v podobě příspěvků typu stories a reels. O audio složku zpravodaje se zasloužily také studentky JAMU, které pracovaly na tvorbě audiocontentu (s názvy První pohyb a Rezonance). Zvláště První pohyb velmi dobře propojil studenty obou fakult a ukázal možnosti další spolupráce. Srdcem Theatrocénu byl samostatný web fungující jako odnož katederního časopisu Krith. Vlastnímu festivalovému provozu redakce předcházelo několik setkání zahrnujících návštěvu oficiální tiskové konference, setkání s částí dramaturgického a marketingového týmu DSB, školení se v redakčním systému UMBRACO a několik plánovacích porad.

Kromě vytváření zmíněného typu obsahu proběhla i drobnější spolupráce s podcastem Záhledy, které na DSB natáčela redakce časopisu Svět a divadlo. V rámci jedné epizody vystoupily dvě redaktorky Theatrocénu s kritickými postřehy k inscenacím, které v průběhu předcházejících dnů zhlédly.

Theatrocén oslavil letos třetí narozeniny. Připomeňme, že vznikl v roce 2021 (respektive v roce 2020, ale tehdy se festival z pandemických důvodů nakonec vůbec nerealizoval) a stály za ním Iva Mikulová a Barbara Gregorová, jež ho koncipovaly jako soubor recenzí, reflexí a paměťových stop, které se sbíraly v průběhu celého festivalu, aby pak v létě vyšly jako tištěný časopis (předloňský a loňský Theatrocén viz zde https://divadelnisvet.cz/festivalove-cteni-archiv/). Do třetice tedy Theatrocén oblékl nový kabát a pokud jde o příští rok, jistě se ještě vyfešákuje. Pokud jste dočetli až sem a klíčí ve vás chuť vyzkoušet si práci ve festivalovém zpravodaji tohoto typu, stay tuned, příští rok bude opět možnost.

Karolína Stehlíková