OST-RA-VAR 2018 - Hledání ztracené pravdy

Autorská inscenace Braňa Holička a kol. #nejsemrasista_ale si v ostravském Divadle Petra Bezruče na základě komentářů v internetových diskuzích klade otázku pravdy v současné společnosti. Existuje pravda? Můžeme ji nalézt?

Pětice herců se nachází na pláži a zírá do mobilů. Spolu, avšak každý sám. Náhle ztratí wifi připojení a na jejich obrazovkách se objeví jediná dostupná síť s názvem PRAVDA. Zaheslovaná. Spojeni společným zájmem nalézt heslo k pravdě začnou mezi sebou komunikovat. Na jevišti přitom nestojí pět postav s pevným charakterem, herci spíše představují různé prototypy přispěvatelů do internetových diskuzí. Dění samo záhy začne tyto diskuze připomínat, když do něj vstoupí postava šestá, tajemný muž v šedém obleku, který vždy nepozorovaně přinese nějaký předmět (krabičku pomazánkového másla, léky, pet lahev) a zanechá ho zde podobně jako příspěvek na Facebooku. Názor, jenž každý k aktuálnímu předmětu zaujme, není napříč jednotlivými obrazy konzistentní. Ze sluníčkáře se stává homofob, z eurofederalisty absolvent školy života. Každá debata vzniká jako variace na předešlou, jako když zavřeme komentáře pod jedním příspěvkem a rozklikneme jiný.

Pak ale muž v obleku umístí na pláž tělo utonulého syrského chlapce. Chlapec, stejně jako všechny předchozí předměty, se nachází tady a teď, není pouhou fotografií, kterou celý svět zaznamenal z obrazovek. Herci před touto skutečností utíkají do prostoru hlediště. Stávají se z nich diváci a najednou s úlevou spatřují jen jako iluzi to, co jim do té doby připadalo reálné. Není tu skutečná pláž a skutečné dítě, jen obraz natištěný na plátně a figurína. Heslo k wifi PRAVDA najednou vidí jasně. PRAVDA: NEEXISTUJE. Opět získávají připojení a každý se spokojeně vrací do své izolace. Setmí se a zůstávají pouze obličeje osvícené světlem z obrazovek mobilů.

V #nejsemrasista_ale se nejedná o pouhé přenesení webové diskuze na prkna divadla. Holiček jasně definuje problém postpravdivé doby a poukazuje na diváky jako na její spolutvůrce. Místo snahy nalézt pravdu se spokojíme s vytvořením si pravdy vlastní, prostřednictvím níž se ale od problémů kolem nás distancujeme, stáváme se k nim imunní. Stejně postupujeme i při vnímání Holičkovy inscenace. Sledujeme divadlo, ale zapomínáme, že se vytyčené situace týkají i nás. Smějeme se, ale neuvědomujeme si nepatřičnost našeho smíchu. Nejsme rasisté, ale…

Divadlo Petra Bezruče – Braňo Holiček a kol.: #nejsemrasista_ale. Režie Braňo Holiček, dramaturgie Kateřina Menclerová, scéna Nikola Tempír, kostýmy Lenka Odvárková, výběr hudby Braňo Holiček, asistent dramaturgie Matej Synak. Hrají Ondřej Brett, Jakub Burýšek, Lukáš Melník, Michal Sedláček, Magdaléna Tkačíková, Miroslav Kudela. Premiéra 18. května 2018. Psáno z reprízy v rámci OST-RA-VARu 1. prosince 2018.