Cirkus Jánošík

Lidová hudba, akrobacie, commedia dell´arte či ochutnávka pálenky, to vše bylo možné zhlédnout a zažít v šapitó Národního divadla v lužáneckém parku v Brně v rámci festivalu Cirkus bude!. Inscenátoři pojali 300 let starou legendu netradičně a spojili prvky folklóru s novým cirkusem. Jedná se o humorné zpracování příběhu o Jánošíkovi postaveném převážně na interakci s divákem, kterého aktéři během představení jednou přesadí na jiné sedadlo a vzápětí s ním hrají karty či jej nechají zatočit kolem štěstí.

Projekt YOUNÁK inicioval Pavol Kelley (ředitel slovenského festivalu Cirkul´art), jenž zpracoval všem dobře známý a populární příběh o junákovi Juraji Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával. Režisér, a zároveň představitel Capitana/drába Adrian Schvarzstein, přejímá tuto legendu ne z pohledu slovenského hrdiny odsouzeného za své činy k velmi kruté a bolestivé smrti, ale z perspektivy Janošíka coby junáka toužícího po svobodě a spravedlnosti. Schvarzstein se zaměřil na Jánošíkovy emoce a na to, co v dané momenty svého života prožíval.

Ještě před usazením všech diváků přichází na podium postava směšného, ale zároveň zlého šlechtice (Didac Cano). Ten se posadí na židli před velký rám obrazu na kolečkách a s pohrdáním sleduje publikum. Po chvíli šlechtic zapíská a přiběhne zbytek členů souboru, jejž tvoří banda Jánošíkových „přívrženců“, krásná Monika (Monika Mikovcová) a skupinka pěti děvčat v barevných krojích. Herci se vydají do publika, kterému nabízejí pálenku, hrají s diváky karty, vyvolávají je pokřikem „fortuna“ před jeviště, kde si mohou diváci zatočit kolem štěstí nebo jim vypráví legendu o Jánošíkovi pomocí obrázků na plakátě. Ovšem nejvíce navazuje komunikaci s diváky postava Capitana (Schvarzstein). Ten jako důvtipný uvaděč a průvodce celé této show obchází první řady, vybírá kabáty (které si měli diváci odložit do šatny) a hází je bez ostychu pod pódium. V příští chvíli vidíme Capitana, jak veze kočárek s malým dítětem, které si vypůjčil od někoho z publika. Za moment jej již spatřujeme na pódiu, kde divákům velmi komicky vysvětluje, že se nesmí během představení fotit nebo že děti nemají zlobit, jinak použije svou šavli. Komičnost výstupu je podmíněna Schvarzsteinovou špatnou češtinou, jelikož představitel Capitana má španělsko-argentinské kořeny. Poté přichází skupinka děvčat v krojích skládajících se z bílých halen, barevných kordulek, šedých či modrých sukní a květinových věnců. Tato dívčí cimbálová kapela (cimbál, housle, kytara, akordeon, flétna) hraje nejen folklórní muziku, již divák poslouchá po celou dobu představení, ale zároveň dotvářejí lidovost, což se často stává až nepřirozeným kontrastem k jednotlivým akrobaciím.

Scénu představující malou vesničku tvoří pouze tři větší dřevěné desky, z nichž jedna, na pravé straně jeviště, vypadající jako domek má zkosený tvar. Tuto zkosenou desku připomínající střechu domu, využívají zbojníci k různým akrobatickým kouskům. Junáci mají na sobě bílé bolerkové haleny, černé tepláky a na hlavách černý klobouk s vysokou krempou ve stylu Jánošíka. Ze stropu visí kovový kruh a dvě bílé šály, jež využívá všemi hochy milovaná Monika k závěsné akrobacii vedoucí až k dechberoucím pohybům a varietním prvkům. Postava Moniky má většinou kostým tvořený z šedého pláště a šedého šátku přes hlavu, ale když přichází akrobatická část představení, sundává si tento hábit a má na sobě pouze elastický celo-tělový trikot.                                                                                                   

Každou z postav charakterizuje určitá dovednost. Šlechtic se představuje pomocí žonglování s diabolem, Capitano alias dráb jako arogantní „nicneuměl“, neustále mávající šavlí rozsekávající kdejaké ovoce. Dále krásná Monika, která pro svou charakterizaci využívá vzdušnou akrobacii či zbojníci, již za doprovodu cimbálové hudby tancují lidové tance, které kombinují s parkourovými triky a salty na trampolíně. Avšak jednou z nejkomičtějších postav celé inscenace je postava Medvěda. Ten přichází na scénu neočekáván a vždy vystraší všechen lid z vesničky. Tím na čas utne dění na jevišti, dokud ho obyvatelé dědiny nezaženou. Dalším důležitým prvkem se na konci představení stává kovové dvojité kolo, které důmyslně nahrazuje popravu lámání kolem. Popravu vykonává šlechtic s Capitanem. Jánošíkova smrt je ovšem zpracována s patřičnou dávkou komiky. Capitano nejprve přiváže Jánošíka koženými řemínky ke kolu a následně začne točit dřevěnou řehtačkou vydávající rámus, jenž má připodobnit zvuk lámajících se kostí v těle. Po chvíli se kolo předtím sloužící k popravě stává kolem pro akrobacii, kterou předvádí představitel Jánošíka (Alexandr Müller).

Tato sedmdesátiminutová cirkusová show obohacena o slovenský folklór prezentuje momenty ze života zbojníka Jánošíka a jeho bandy. Inscenace se představuje prostřednictvím mnoha novocirkusových prvků a rovněž se inspiruje žánrem commedie dell´arte a její postavou Capitana. Jedná se o zcela netradiční způsob, jak divákům představit danou legendu, známou po celém světě, umocněnou výsměchem autoritě a moci v podobě šlechtice a Capitana. Cirkus YOUNÁK se ukazuje jako zábavná show nejen pro dospělé, ale díky svým cirkusovým prvkům rovněž blízkou i mladším divákům a zvláště pak dětem.

Cirkus bude! (v Brně) – CIRKUS YOUNÁK. Námět Pavol Kelley, režie Adrian Schvarzstein, dramaturgie Juraj Bielik, hudba Pavol Hubinák a Pavol Bartovic, scénografie Peter Janků, pohybová spolupráce a choreografie Stanislav Marišler, světelný design Róbert Sloboda. Účinkují Barbora Priester, Victória Priester, Lucia Priester, Miriam Švábová Urbánová, Denisa Kopačková, Ján Minárik, Jakub Halgoš, Denis Seliak, Alexandr Müller, Monika Mikovcová, Didac Cano, Adrian Schvarzstein a Roman Vykysalý. Premiéra 10. května 2017. Psáno z festivalové reprízy 19. března 2018.