Jsem studentka, kterou baví divadlo a která si ráda povídá s lidmi. Výsledkem těchto zájmů je série mini rozhovorů, do kterých se zapojili brněnští divadelní umělci a zástupci z řad diváků, studentstva a organizačního týmu. Jejich odpovědi jsou podobně různorodé jako charakter Divadelního světa. Pojďte se s naší anketou podívat na festival z mnoha různých stran!
Jak byste čtenářům popsala svou roli na divadelním festivalu?
Jsem herec. Filip Teller je můj kámoš a režisér a hrajeme představení Stand up Down. Filip Teller je klaun a já taky. Nejsem herečka, jsem herec. Někdy jsem muž a někdy žena.
Už jste někdy na festivalu Divadelní svět Brno byla?
Nevím.
(Jitka Vrbková, umělecká ředitelka Divadla Aldente): Marťa nerozeznává festivaly podle toho, jak se jmenují. Na Divadelním světě Brno jsme s Aldente už v minulosti byli, ale pro ni je to letos poprvé. Ale se Stand up Down má zájezdy pořád. Viď?
Ano, hodně!
Dokázala byste říct, jakou ve vás festival a obecně divadlo vyvolává emoci?
Mé srdce pumpuje lásku.
(Jitka Vrbková): Marti je teď jednadvacet let a dělá divadlo od jedenácti, zhruba polovinu svého života.
Jaké jídlo vám divadelní festival připomíná a proč?
Špagety! Špagety se mají vařit al dente.
Rozhovor vedla Adriana Závacká,
studentka Katedry divadelních studií v Brně
S režisérkou Danielou Špinar o tom, co je na divadle nejvíc sexy, o její herecké intuici a zkušenosti, a o jemné krizi identity, jakou si v dnešních dnech divadlo prochází.
Devátý díl rozhovorové ankety s hercem Tomášem Davidem
