Jsem studentka, kterou baví divadlo a která si ráda povídá s lidmi. Výsledkem těchto zájmů je série mini rozhovorů, do kterých se zapojili brněnští divadelní umělci a zástupci z řad diváků, studentstva a organizačního týmu. Jejich odpovědi jsou podobně různorodé jako charakter Divadelního světa. Pojďte se s naší anketou podívat na festival z mnoha různých stran!
Jak vnímáte svou roli na festivalu Divadelní svět Brno? Ztvárňujete přední postavu v úspěšné inscenaci Vlastenci. Plánujete se festivalu účastnit i mimo herecké vystoupení?
Já bych se velice rád účastnil i jako divák, ale vzhledem k tomu, že odlétáme s Čapkovou Matkou vzápětí po premiéře Hotelu Strindberg do Japonska, už toho času moc nezbývá. Takže bych řekl, že letos se budu účastnit opravdu jen jako herec v této naší krásné inscenaci. Loni jsem viděl pár představení, která jsem vidět chtěl, třeba operní Věc Makropulos v podání berlínské Státní opery nebo Děti Slovenského národního divadla.
Není to tedy vaše první zkušenost s tímto divadelním festivalem. A znáte jistě i spoustu jiných. Mohl byste některý srovnat s tím brněnským?
Myslím si, že například oproti festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové, který je kratší a po celou dobu se jeho účastníci potkávají i venku na doprovodných akcích, brněnský divadelní festival není tolik soustředěný. Trvá zhruba čtrnáct dní a lidé si podle mě spíše vybírají jednotlivé špeky, které je lákají.
Co je podle vás největší kvalita festivalu Divadelní svět Brno?
Řekl bych, že tento festival je takový multikulturní. Spojuje více žánrů, představení se konají v několika divadlech, je v tom velká pestrost. Takže asi pestrost.
Dovedete si představit, že by byl brněnský divadelní festival nějaké jídlo? Které?
Kdybych to spojil s tou pestrostí, tak asi takové to jídlo z jednoho hrnce, kde je těch chutí opravdu strašně moc a každý si může vybrat něco jiného. Do takového hrnce se dá nacpat kdeco. – Tím ale rozhodně nechci odkazovat k Pejskovi a Kočičce, jak spolu vařili dort!
Rozhovor vedla Adriana Závacká,
studentka Katedry divadelních studií v Brně
S režisérkou Danielou Špinar o tom, co je na divadle nejvíc sexy, o její herecké intuici a zkušenosti, a o jemné krizi identity, jakou si v dnešních dnech divadlo prochází.
Devátý díl rozhovorové ankety s hercem Tomášem Davidem
