Předmětovou anketou mohou studenti ovlivnit budoucí podobu kurzů

Poskytnout zpětnou vazbu vyučujícím, zhodnotit předmět i práci pedagoga a poukázat na případné nedostatky. V tom spočívá účel předmětové ankety Masarykovy univerzity. K výsledkům celouniverzitní ankety, na jejíž otázky mohou studenti odpovídat vždy koncem semestru, mají přístup nejen učitelé, ale i studenti. Anketa tak může v důsledku ovlivnit i výslednou podobu kurzů.

Nejcennější v Celouniverzitní předmětové anketě Masarykovy univerzity je slovní hodnocení, shodují se mnozí vyučující i vedení kateder na fakultě sociálních studií.

„Určitě je to dobrá zpětná vazba. Vím pak, co studenti považují za přínosné a anketa mi pomáhá odhalit i vlastní chyby,“ řekl Miroslav Mareš z katedry politologie. Ne všechny odpovědi jsou ale podle něj zcela objektivní. „I tak je však beru na vědomí,“ dodal.

Na nevyváženost komentářů poukazuje i vedoucí katedry žurnalistiky Rudolf Burgr. „Předmětová anketa je minimálně dobrý podnět k zamyšlení, co udělat příště jinak a lépe, zvlášť když jsou komentáře i bodové hodnocení negativní. I když vím, že jde třeba jen o dva tři studenty, kterým jsem možná hnul žlučí, a že těch zbylých devadesát procent nijak nereagovalo. I to stojí za zamyšlení,“ poukázal na riziko zaujatosti studentského hodnocení.

Pokud studenti anketu vyplní, mohou si po přihlášení do ISu zobrazit její výsledky na tomto odkazu.

Právě možnost zdůvodnit hodnocení pomocí slovního komentáře byla jednou z významných změn před dvěma lety, kdy univerzita spustila novou verzi ankety využívané už čtrnáct let. „Otázky se teď také více zaměřují na pedagogickou práci učitele, zatímco jen dvě otázky se vztahují obecně k předmětu,“ uvedla ředitelka pro strategii Masarykovy univerzity Šárka Hrabinová.

Nedostatek odpovědí brání reprezentativnosti ankety

Účast studentů v anketě dosahuje celouniverzitně hodnoty 28 procent, na fakultě sociálních studií 25 procent. Jak ale vysvětluje Hrabinová, ve srovnání se zahraničím se jedná o standardní výsledek. „Návratnost dotazníků studentského hodnocení kvality výuky se v zahraničí pohybuje kolem 20 až 25 procent. Naše celouniverzitní anketa si tedy v tomto kontextu nevede vůbec špatně. Neznamená to ale, že posilování účasti studentů na anketě není potřeba,“ zhodnotila.

Odbor pro strategii se i proto snaží přicházet s podněty pro zvýšení komfortu studentů při vyplňování ankety. „Od letošního jarního semestru bude studentům anketa více zpřehledněna. Prostředí, ve kterém se bude hodnotit předmět i učitel, bude uživatelsky přehlednější a přívětivější pro vyplňování,“ dodala Hrabinová. Nezbytné ale podle ní zůstává zapojení pedagogů, kteří by měli studenty k účasti na anketě motivovat.

Malý zájem o anketu ovšem neprojevují jen studenti, ale někdy i pedagogové. „Slabé místo předmětové ankety je především v nedostatečném počtu studentů, kteří ji vyplňují. Kvůli tomu je anketa nepříliš reprezentativní. Proto mají někteří pedagogové k hodnocení despekt a o takovou zpětnou vazbu nemají zájem,“ vysvětlil šéf katedry mediálních studií a žurnalistiky Burgr.

Student sociologie Stanislav Makeš usuzuje, že ne všichni pedagogové věnují anketě pozornost. „Otázkou je, jak moc to jednotliví vyučující čtou, popřípadě zda a jak do své budoucí výuky zapracují připomínky studentů. Nemyslím, že se všichni učitelé anketou nějak hlouběji zabývají,“ shrnul svůj názor. Forma ankety mu ale připadá v pořádku. „Myslím si, že je to přínosné, protože studenti tak mohou vyjádřit svůj názor. Občas mi jen vadí, že anketa nabízí všechny možné seminární skupiny v předmětu, přitom by ale stačila jedna zpětná vazba na celý předmět,“ doplnil Makeš.

Studentka politologie Dominika Betáková by zase zlepšila vizuální přívětivost hodnotících tabulek. Souhlasí ale s tím, že anketa je přínosem pro obě strany. „Kdybych byla vyučující, určitě bych anketě věnovala pozornost. A pokud by mi v ní vyšlo negativní hodnocení, snažila bych se něco zlepšit. Na základě toho tedy předpokládám, že vyučující jí věnují pozornost,“ domnívá se Betáková.

Díky anketě se mnohé kurzy mění

Někteří učitelé výsledky ankety týkající se jejich kurzů detailně pročítají. „Ankety zaměřené na hodnocení kurzu mě zajímají. Vždy je přínosem vidět kurz z perspektivy studujících. Výsledky anket poté probíráme na schůzích oboru i katederních setkáních,“ popsala vedoucí oboru genderových studií Kateřina Nedbálková. Jako mnozí další vyučující, i ona si nejvíce cení slovních komentářů. „Osobně mě nejvíce zajímají jednotlivé slovní komentáře, kterých bohužel ale moc nebývá. Na jejich základě se pak v některých případech snažím něco upravit či změnit pro příští běh kurzu,“ doplňuje.

Se změnou náplně kurzu na základě výsledků ankety má zkušenost i Miroslav Mareš. „Díky anketě jsme na katedře už mnohokrát něco změnili. Týkalo se to například podstatné změny obsahu, struktury, formy seminární výuky nebo literatury k předmětu,“ vypočítal pozitivní důsledky studentské ankety. Za vylepšení však podle něj stojí otázka týkající se využití znalostí z předmětu v praxi. „Myslím, že studenti ne vždy mají představu o tom, co se jim bude v praxi hodit. Na to jsou mnohem lepší šetření mezi absolventy,“ je přesvědčen.

Vyučující mohou výsledky ankety nově komentovat

Mnozí vyučující se shodují, že zásadní je motivovat k vyplnění dostatečný počet studentů a zároveň zdůrazňují nutnost odpovídající reakce pedagogů. Právě tu zjednodušuje mimo jiné i upravená verze zobrazení výsledků ankety. „Učitelé nyní mohou komentovat výsledky předmětové ankety ke svému předmětu,“ vysvětlila vedoucí univerzitního odboru pro strategii Hrabinová. Studenti se tak nyní mohou k výsledkům ankety vrátit a u hodnocených předmětů si přečíst reakci vyučujícího.