Je vůbec možné žít v neponičené, čisté přírodě? Ať už žijeme kdekoliv, jsme ovlivněni prostředím, na které zároveň sami působíme. Vzniká nová fúze. Taková, jakou již nejde zvrátit.
Šapitó, nalézající se v parku pod Vlašským dvorem v Kutné Hoře, skrývá kouzelný až pohádkový svět přírody. Uvnitř se nacházejí jednotlivé ostrůvky, velké barevné koberce vystřižené do vlnivých tvarů připomínajících stavbu buňky. Pro návštěvníky představují oázy klidu, možnost k odpočinku, rozjímání, úniku k vlastním myšlenkám, ostatně jako celý prostor šapitó. U každé „buňky“ se nachází několik velkých růžových polštářů. Na zhotovení celého prostoru se podílelo mnoho tvůrců, umělecké vedení zajistila Ester Grohová, scénografii Lenka Bondorová a světelný design vytvořila Eliška Kociánová. Vystavené artefakty a umělecká díla poskytli Markéta Skalková, Ester Grohová, Kaho Watanabe, Sinclair Brazier, Fabienne Böhm, Klára Ondráčková, Tereza Chudáčková a Marie Hrachová. V prostoru se prolínají témata klidu, odpočinku, smyslové vnímavosti, utopických světů, detailního vnímání, životního boje, mezilidského rozrůstání, vzájemného propojení, cottagecore a fairycore. Zároveň i strach o budoucnost, náš (ne)vztah k přírodě, úzkost z klimatické krize a přírodních katastrof. Idealistická a pesimistická témata se navzájem prolínají a objevují se i v performanci Washaway / Before You Pierce the Ground, vzniklé spoluprací Ester Grohové a Lenky Vořechovské za doprovodu violoncellistky Kateřiny Jagly. Performance zahajovala instalaci vystavených děl, jež současně sloužila jako místo k odpočinku.
Nad hlavami návštěvníků tohoto vlastního světa se rozprostírají tylové závěsy, ty doplňují květy ze stejného materiálu. Vítr si s nimi pohrává a jejich svítící pestík v nočně potemnělém, zadýmeném šapitó láká pohledy. Uvolněná energie přítomných vytvářela příjemné a přátelské prostředí. Ozývají se první tóny, propojení violoncella, flétny a kláves, jenž budují a zaplňují nový prostor. Zvuky jako by vydávala sama příroda, volají, snaží se vést společný dialog, učit se jeden od druhého a vzájemně se propojit. Postupně se ke slovu dostává přivolávač deště, který kontaktuje tylová oblaka vznášející se u vrcholku stanu. Přijde déšť, který by nás všechny očistil? Hudba tvoří symfonii zvuků, unášející nás do vlastních utopických představ. Přivolávač deště postupně sílí a pomalu neslyším nic jiného. Také se přenáším do vlastního světa, do doby, kdy jsem si jako malá vytvářela vlastní dešťovou hůl a myslela si, že s ní déšť doopravdy přivolám. Vyrušují mě tóny, na nichž se podepisuje lidská ruka, znějí víc uměle než samotný originál: příroda. Prostředí jako by vystoupilo z pohádkové knížky o nadpřirozených bytostech. Objevuje se víla (Lenka Vořechovská), zvolna tancem obklopí celý prostor, její pomalý kontinuální pohyb do rytmu hudby téměř hypnotizuje, jako bychom se dívali na růst trávy či mechu, kterým je performerka polepená. Sledujeme klíčení přírody, její interagování s okolním světem. Protančí si cestu k jediné zhasnuté květině pohozené na zemi. Pozoruje ji, chce jí pomoct, zvedá ji, nasazuje si ji na sebe a probouzí k životu. Vedle rostliny postávají prázdné zapomenuté plechovky od piva. Ty zvedne kdo?
Celá performance i instalace má působit pozitivně až idealisticky, poskytnout klidné útočiště v urychleném světě. Přesto se objevuje mnoho kontrastů, které tohle čtení ztěžují. Propojení reálných podnětů s utopickým a idealistickým světem, prozření otevírající oči, že po odchodu z pohádkového stanu nás v parku čekají koše plné netřízených odpadků a plastové kelímky s pivem, povalující se pod lavičkami. Diváci sami do výstavy/performance (ne)vědomky zasáhli. Společně jsme vytvořili shluk buněk, navzájem se propojující, komunikující a jednající. Takhle existuje naše lidské společenství, zanechá po sobě nesmazatelné stopy. Ale jak žije obyvatelstvo tohoto kouzelného pohádkového světa? A máme se od něj co učit? To se v druhé části projektu odhalí příští rok.
Y Events – Lenka Vořechovská a Ester Grohová: Washaway / Before You Pierce the Ground. Koncert, tanec, performance Ester Grohová, Lenka Vořechovská, Kateřina Jagla. Premiéra 20. září 2024. Psáno z premiéry 20. září 2024 na Divadelním festivalu Kutná Hora.
Dovidenia, extrémne horúčavy a letový režim! Pracovné leto sa skončilo, je načase osláviť kratšie dni s dlhšími nocami a bujaro privítať dlho očakávaný časopriestor divadelnej sezóny. Ako každý september, Divadelný festival Kutná Hora si nesie ekologicky zdedenú školskú aktovku a teší sa už do desiateho ročníka.
Pražské nezávislé Divadlo X10 v koprodukci s Divadelním světem Brno uvedlo na letošním ročníku Divadelního festivalu Kutná Hora inscenaci Filoktétés. Last minute.
