Na cigaretke s Maťkou a Adelkou, neboli autentické zakončení Theatrocénu 2024
Ohlédnutí se za letošním Theatrocénem
Pro svou miniaturní inscenaci Ostrov Domov si slovenská výtvarnice, ilustrátorka a performerka Katarína Caková alias Katanari vybrala téma domova.
Na malé scéně Divadla Polárka má diváctvo doslova na dosah ruky její vlastnoručně vyrobené loutky, obličejové masky, kulisy a mikrorekvizity, jakými jsou např. papírové vystřihované mikroprospekty pro stínohru, loutky tří rybářů či dívky Anny, jež pojí osobitá estetika a eklektický styl. Příběhy rozehrávají kašírované i textilní trojrozměrné loutky, papírové loutky na špejli či přírodniny v podobě mušlí nebo brouka zalitého v pryskyřici. Vše se uvádí do pohybu na hrací ploše praktikáblu, který je překrytý černou látkou. Světelné nálady zajišťují dvě bodové lampičky, baterka a svíčky.
Za doprovodu zvonkohry, kalimby i nástrojů imitujících bouřku a šum moře se noříme do otázky, co všechno a kde všude je domov. Domov můžeme na naší životní cestě dobrovolně opouštět a nechat se unášet krásou neznámého okolí a přírody. Na této pouti nacházíme fantaskní nitro naší psyché, střípky z minulosti a možná i vlastní zapomenuté vzpomínky. Co když ale z domova odejít musíme? Dystopická vidina světa, v němž domy zničené přírodními katastrofami už nestojí a místo nich je jen hlína, nás vyhání hledat nové místo, jež bychom mohli nazvat domovem. Jeho hledání vede přes hluboké a rozbouřené moře a končí na teplém písku pláže, pod hvězdami a planetami noční oblohy.
Katanari: Ostrov Domov. Účinkuje Katanari. Psáno z reprízy 26. května 2024.
Anna Seifertová, studentka Katedry divadelních studií FF MUNI
Ohlédnutí se za letošním Theatrocénem
Představení inscenace vycházející z příběhu o Růženě Vackové, profesorce kunsthistorie a politické vězeňkyni odsouzené na dvaadvacet let...