Kniha džunglí jinak Pohádka? Fantazie? Pravda.

Knihu džunglí jinak přivezli na festival Divadelní svět Brno britští tvůrci ze skupiny Akram Khan Company. Příběh malého dítěte vyrůstajícího mezi zvířaty divočiny předvedli v novátorském tanečním zpracování doplněném o efekty animace a dynamický hudební podklad. Kromě tance však představili ještě něco dalšího, čeho lze díky technickým prostředkům dnešního divadla dosáhnout.

Povedlo se jim promítnout do radostné dětské pohádky cosi temného. Dystopicky zobrazený svět zničený vším, co v něm člověk vybudoval. Zvířata trpící pod rukou malicherných lidí a jejich experimentů. Malé dítě vystavené tomu všemu a hledající světlo ve tmě. Atmosféra přetékající do hlediště svírala všechny zúčastněné. A přitom z představení stále dýchala dětská čistota…

To, jak problémy současného světa zakomponovat do klasických her a jevištních adaptací literárních děl, je zásadní a často primární otázkou tvůrců divadelních inscenací. Daný problém je třeba nejen vyobrazit, ale také ho ztvárnit tak, aby otevíral prostor pro aktivní komunikaci s diváky. V případě Knihy džunglí jinak je vtažení diváků nezbytné i proto, že téma klimatické krize se týká každého z nás. Inscenace představuje možnost uvědomit si, že divadlo k nám určitými způsoby promlouvá. Zde doslova volalo zoufalstvím z toho, do jakého stavu jsme zahnali naši planetu, na které si zaslepeně žijeme své šťastné životy na úkor přírody, zvířat a budoucích generací. Silný zážitek z představení podněcuje k zamyšlení nad tím, jak lze umění propojit s potřebou sdělení a nakolik emotivního rozměru mohou taková díla nabýt.

Přestože je inscenace naplněna řadou rozmanitých, vizuálně velmi atraktivních prvků, takže je téměř nemožné od nich odtrhnout pozornost, zavřela jsem na malý moment v průběhu představení oči. Nejenže jsem pak ostřeji vnímala rezonování podkresové melodie doplňované krátkými “výkřiky” divé zvěře a občas proříznuté elektrickými zvuky symbolizujícími ozvěnu civilizovaného světa, ale také jsem intenzivně pocítila obrovskou energii, kterou v sobě britská inscenace má. Elán džungle potlačený tíhou kruté reality. Pocity přirozenosti i obav o její ztrátu. Kontrast pospolitosti zvířat a izolace jednotlivce. Vše tak nějak po svém plynulo - a jistě nejen vystupující postavy si v duchu říkaly, jak dlouho ještě…

V průběhu děje je proces začleňování, kterým prochází hrdinka Mauglí, prostupován jejími vzpomínkami na dialogy s maminkou. Ta jejich prostřednictvím kdysi svou dceru připravovala na podobu světa, ve kterém bude muset jako dospělá fungovat. Od maminky jednou dostala dárek – krabičku, ve které nebylo nic než obdélníkové zrcátko. Mauglí nechápala jeho význam a matka ji navedla, aby se sama sobě v tom zrcátku zahleděla do očí. Nemusí se prý bát věcí, které neví. Odpovědi v sobě má, jen si ještě nepoložila ty správné otázky, kterými by se k nim mohla dostat. V konečném vyznění Kniha džunglí jinak poskytla takové osobní zrcátko každému z nás.

Divadlo Akram Khan Company / Velká Británie. Tariq Jordan: Kniha džunglí jinak. Režie a choreografie Akram Khan, dramaturgie Sharon Clark, hudba Jocelyn Pook, výprava Miriam Buether, sound design Garetha Frye, light design Michael Hulls, video design a animace YeastCulture. Účinkují: Maya Balam Meyong, Hector Ferrer, Harry Theadora Foster, Filippo Franzese, Bianca Mikahil, Max Revell, Matthew Sandiford, Elpida Skourou, Jan Mikaela Villanueva, Lani Yamanaka. Premiéra 7. dubna 2022. Psáno z reprízy 19. 5. 2024.

Adriana Závacká, studentka Katedry divadelních studií MUNI