Diváci usedají na svá místa na Malé scéně v okamžiku, kdy pětičlenná kapela v pyžamech, skládající se z herců Divadla Polárka (Filipína Cimrová, Tomáš Sukup Gyanpuri, Jan Laichman, Jáchym Panáček a Jaroslav Tomáš), dohrává svou poslední píseň. Klávesy, bicí, kontrabas, housle, saxofon a ženský zpěv pozvolna utichají a muzikanti všem přítomným přejí za dozvuku jazzového dobrodružství dobrou noc. Prostor se ponořuje do šera a před diváky se pomalu zjevuje zmenšený model městské čtvrti plný bytových domů a pouličních lamp. Osamělý saxofonista (loutka panáčka ve svetru s maličkým saxofonem) by se rád rozveselil hudbou, avšak v noci nenachází u obyvatel města pochopení. Ti chtějí mít svůj klid a nechtějí být ničím a nikým rušeni. Muzikantovi se znenadání do rukou dostává lístek v růžové obálce se zprávou: „Trpíš noční samotou? Sejdeme se pod lampou.“ Plný energie, očekávání, ale i nejistoty prozkoumává různá osvětlená městská místa, což vede k setkání s dalšími postavami, které v onu noc prožívají rovněž něco výjimečného či životně důležitého. Diváci se tak seznamují se zlodějem, který prchá před policií s ukradenými penězi, s náměsíčníkem, jenž má na hlavě stínítko od lampy a s každým dalším krokem mu hrozí větší nebezpečí, a s dívkou Johankou, která sní o kariéře superhrdinky po vzoru známého a oblíbeného Batmana.
Herecké napojení a kolektivní souhra je v této inscenaci velmi důležitá a hercům se bezesporu daří. Performeři jsou po celou dobu na scéně. Vytvářejí hudební složku inscenace, jsou loutkovodiči, kteří si mezi sebou jednotlivé loutky častokrát předávají a do toho ještě dokáží například rozsvěcovat domy a lampy, hlasově imitovat požární poplach a policejní hlášení či vyvenčit imaginárního psíka, kterého představuje jen neonový obojek. Není tedy potřeba nikoho dalšího, kdo by obsluhoval technickou stránku inscenace. Představení malé diváky jistě nejvíce zaujalo svou scénografií. Jelikož se vše odehrává v bezprostřední blízkosti publika, skoro všechny děti v přední řadě se pomaličku posouvaly blíže k jevištnímu prostoru, aby si pořádně prohlédly, jak jednotlivá „technická kouzla“ fungují.
Město v noci je skvělým příkladem divadla pro děti, které svou audiovizuální složkou a příběhem neupoutá jen nejmladší publikum, ale získá si srdce i dospělého doprovodu. Troufám si tvrdit, že jsem určitě nebyla jediný dospělák, který se do maličkého saxofonisty zamiloval.
Divadlo Polárka, Brno – Štěpán Gajdoš: Město v noci. Režie Štěpán Gajdoš, dramaturgie Lukáš Větévka, scénografie a výroba loutek Alžběta Uhlíková, hudba Matěj Štrunc, Světlo a zvuk Jan Laichman, technika Jáchym Panáček. Hrají Filipína Cimrová, Tomáš Sukup Gyanpuri, Jan Laichman, Jáchym Panáček a Jaroslav Tomáš. Premiéra 18. června 2022. Psáno z reprízy na festivalu Divadelní svět Brno 19. května 2023.
Kristýna Blahynka