Co jste čekal? Můžete si za to sám…

Éduard je 21letý mladík, který se den po Štědrém večeru objevil na policejní stanici. Byl napaden a znásilněn ve svém bytě. Mužem. Je potřeba vypovědět, co se stalo. Několikrát. A každý má k tomuto incidentu co říct. Inscenace Dějiny násilí, kterou Švandovo divadlo na Smíchově uvedlo v rámci Divadelního světa Brno 2023, je divadelní adaptací stejnojmenného románu Éduarda Louise.

Foto Ivo Dvořák

Édouard je 21letý mladík, který se den po Štědrém večeru objevil na policejní stanici. Byl napaden a znásilněn ve svém bytě. Mužem. Je potřeba vypovědět, co se stalo. Několikrát. A každý má k tomuto incidentu co říct. Inscenace Dějiny násilí, kterou Švandovo divadlo na Smíchově uvedlo v rámci Divadelního světa Brno 2023, je divadelní adaptací stejnojmenného románu Éduarda Louise.

Bílá krychle zařízená jako pokoj. Édouard (Oskar Hes) sedící na kanapi. V okamžiku, kdy vyjde na scénu a mlčky stojí před diváky, vidíme důsledky napadení. Realisticky namaskované modřiny na jeho těle jsou testamentem násilí, kterého se na něm dopustil Reda (Jan Grundman) předešlého večera. Tíživost celé situace je podpořena tichým podkresem vánočních písní.

Každý má svou verzi příběhu. Sestra, která celou situaci popírá a snaží se zpochybnit jednotlivé okamžiky. Lékařka v nemocnici, jež k Édouardovi, coby oběti znásilnění, přistupuje necitlivě a nutí ho, aby převzal odpovědnost za události předchozího večera. Stejně se chová i dvojice policistů, kteří tvrdí, že si za to může sám. Édouard zažívá nepochopení ze všech stran. Ale jak mluvit o traumatu, když nikdo nechce naslouchat?

Z Édouardových úst zaznívá sžíravá bolest a touha po konci. Je to křik, hněv i smíření. Pláč chybí. Kdyby plakal, bylo by to uvěřitelnější, že? Ale ono to nejde. Stejně jako nejde křičet, když člověk ztuhne. Édouard je schopen intenzivně vnímat jen všudypřítomné broskve a jejich vůni. Proč? Protože takhle vonělo prostěradlo, na kterém ležel, zatímco byl znásilňován. Jediné, o čem byl schopen uvažovat, nebyl násilný akt, ale ovocná omamná vůně. Jenže takhle přece nevoní broskve. Je to jen idea vůně broskví.

Realizace násilných sexuálních scén byla provedena citlivě pomocí světelných změn, které odhalovali pouze fragmenty sexuálního aktu. Způsob zobrazení tak v divákovi neevokuje nechuť vůči řešené problematice, ale naopak probouzí jeho zájem a soucit vůči oběti.

Inscenace otevírá mnoho palčivých témat, přesto nevytváří na diváka neúnosný nátlak.


Švandovo divadlo na Smíchově, Praha – Édouard Louis a Tomáš Loužný: Dějiny násilí. Překlad předlohy: Sára Vybíralová, adaptace a režie: Tomáš Loužný, scéna: Petr Vítek, kostýmy: Martin Chocholoušek, hudba: Ivo Sedláček, dramaturgie: David Košťák, produkce: Tereza Marková, asistentka režie: Blanka Popková. Hrají: Oskar Hes, Jan Grundman, Natálie Řehořová, Marie Štípková, David Punčochář a Filip Šebšajevič. Premiéra 12. února 2022 (psáno z reprízy 18.5.2023 v rámci DSB 2023)

 

Adéla Ohnheiserová


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info