Studentka Katedry divadelních studií Masarykovy univerzity
V předešlých ročnících ses už účastnila našeho brněnského festivalu Divadelní svět. Jak na Tebe působil? Jak jsi tam vnímala sama sebe, jak ses cítila?
Loňský DSB jsem se mnohem víc cítila být součástí redakce Theatrocénu než divákem, který by si ho šel užít, protože se na mě valilo to, že musím napsat články. Zároveň jsem si docela nechytře zvolila reflexe tuzemských inscenací, takže jsem prošvihla šanci vidět něco zahraničního, což mě ve výsledku strašně mrzelo, protože ve volném čase nebyl prostor na to zajít.
Kolikrát jsi absolvovala Divadelní svět Brno? Dokázala bys festival DSB srovnat s jinými divadelními festivaly, kterých ses zúčastnila?
Loni jsem se DSB účastnila poprvé, protože jsem poprvé byla v době jeho konání v Brně. Pokud bych ho měla srovnat třeba s OST-RA-VARem, tak tam jsem opravdu intenzivní divák, vidím čtyři představení za den, je to rychlé. DSB je pro širokou veřejnost, OST-RA-VAR primárně pro tu odbornou, takže se tam pořád potkáváš se stejnými lidmi. Naopak na DSB se jdeš podívat na představení, u kterého tolik nevnímáš, že je v rámci nějakého festivalu.
Jakou v tobě brněnský festival vyvolává emoci?
Asi radost nebo štěstí. Je fajn, že si můžeš v rámci festivalu zajít na představení ze zahraničí. Jako první mě napadlo slovo super.
Zkus z festivalu DSB vytvořit nějaké jídlo. Jaké Tě napadá jako první?
Možná nějaký salát, kde je úplně všechno. Já moc saláty nejím, ale to je vlastně dobrý příměr, protože když už si tedy nějaký dám, tak je vytuněný.
Rozhovor vedla Adriana Závacká,
studentka Katedry divadelních studií v Brně