Něco mi říká, že princezny nejsou to pravé…

„První queer pohádka na české profesionální divadelní scéně!“. Tak zní anotace inscenace Princ a Princ uváděné v brněnském Divadle Polárka. Režisér Roman Gombarček vytvořil na motivy knih autorek Lindy de Haan a Stern Nijland dílo u nás vskutku revoluční, které boří stereotypy (nejen) o queer lidech, představuje diváctvu od pěti let nové perspektivy a pohladí duši dítěti i dospělému.

Zprvu před sebou vidíme poměrně klasický námět: princ se nechce oženit, královna je z toho zoufalá, a tak mu mermomocí hledá nevěstu. Bertík (Václav Dvořák) však netouží po žádné princezně, jeho srdce uhrane princ Krasomil (Alfred Texel Schmidtke). Pohádka ovšem nepokračuje idylicky, ale ukazuje nám realitu mezilidských vztahů – jak je soužití v manželství složité a náročné, že více než na vzhledu záleží na charakteru a že lásce nikdo neporučí. A v neposlední řadě, že ve štěstí dvěma princům stále brání zákon. Naštěstí je to pořád jen pohádka, a tak má královna (Kateřina Jebavá) možnost sňatek povolit. V českém světě tomu bohužel tak není.

Jak už je v Polárce zvykem, své malé diváky a divačky tady nepodceňují, což dokazuje i zajímavá a rafinovaná scénografie (David Severa). Jednoduchý celomodrý prostor postrádá jakékoliv kulisy a herectvo svými rovněž celomodrými kombinézami zakrývajícími obličej s ním téměř splývá. Tento koncept umožňuje snazší střídání rolí a upozadění výrazu tváře. Splývání ale může diváctvo mást. Nejmenší divačky a diváci nemusí mít vždy jasno, kolik aktérů a aktérek na jevišti vlastně pobíhá. Nejvýraznější rekvizitou jsou dvě půlkruhové kovové konstrukce na kolečkách, které jsou velmi variabilní, a fungují tak jako královnina sukně, stan v džungli či jako vozíky, z nichž letušky společnosti Lufthansa nabízejí různorodé pochutiny, losy a parfémy.

Pohybově se tvůrčímu týmu podařilo propojit scénický tanec, moderní, disco a až klubové pohyby s velmi přesvědčivým ztvárněním zvířat z džungle. Obzvláště postava Kocoura (Anna Hřebíčková) je, co se kočičích pohybů týče, dovedená k dokonalosti. V průběhu nástupu do letadla, kterým se princové přesouvají na svatební cestu, přistupují k diváctvu dvě letušky se svými servírovacími vozíčky, a hrací prostor se tak přesouvá do hlediště. Dětské diváky a divačky herci pohybově zapojují, a vytváří tak s publikem silnější pouto. Trhavými pohyby dokreslují turbulence letadla, promluvami v cizí řeči cestování do neznáma.

Příjemným rozptýlením může být jakási módní přehlídka pralesních zvířat v druhé polovině představení. Herečky a herci se pomocí jednoduchých kostýmů a různorodých pohybů proměňují v žábu, tarantuli, gorilu, pštrosa nebo slona. Tanečně se jim daří vyjádřit i denní rutinu královny či postup namlouvání princezen. Příběh se v těchto scénách obejde zcela beze slov.

V průběhu představení je diváctvo vtahováno do děje také pomocí hudby a zvukových efektů. Lze slyšet například nejznámější Vangelisovu skladbu Chariots of Fire spojenou se zpomaleným pohybem herectva, která může dětem připomínat dunivé rytmy džungle, nebo známou scénu z filmu Madagaskar, kdy se postavy Marty a Alex nadšeně shledají na pláži.

Největší, avšak jedinou, výtkou recenzentek je, že by si příběh zasloužil delší stopáž a rozpracování některých dějových linek. Ponechat tak krásnou pohádku plnou potenciálních zvratů na pouhých padesáti minutách je trochu škoda. Na druhou stranu je pochopitelné, že kratší formát je lépe srozumitelný a uchopitelný pro nejmenší děti, kterým je inscenace primárně určena, a že tvůrčí tým pravděpodobně respektoval děj a délku velmi krátké literární předlohy.

Inscenace Princ a princ se dotýká složitých a zásadních témat pomocí prostředků, které jsou dětem blízké. Jemně a citlivě je seznamuje s faktem, že city nemusí vzplát pouze mezi princem a princeznou. A že i princové mají právo na svatbu a rodinu. Možná, že i tato inscenace je jednou z cest, jak posunout debatu ohledně sňatků a rodičovství mezi queer lidmi v českém prostředí dál. Aby děti už od útlého věku věděli, že láska je prostě vždycky láska.

Divadlo Polárka – Linda de Haan, Stern Nijland: Princ & Princ. Režie Roman Gombarček, dramaturgie Jana Uhýrková-Startsev, scénografie David Severa, hudba Martina Paulenová. Hrají Václav Dvořák, Anna Hřebíčková, Kateřina Jebavá, Alfred Texel Schmidtke. Premiéra 13. dubna 2024. Psáno z reprízy 25. května 2024.

Karolína Bejčková a Barbora Stibůrková, studentky Katedry divadelních studií MUNI