Kniha džunglí jinak je výrazným uměleckým apelem

Kiplingova Kniha džunglí je oblíbeným tématem divadelníků, její adaptace bývají na jevištích často uváděny. Není proto divu, že inspirovala také choreografa a režiséra Akrama Khana, jehož soubor po deseti letech opět navštívil Českou republiku. V jeho pojetí však neprožijeme tradiční Kiplingův příběh chlapce Mauglího, Khan nás zve do blízké budoucnosti a Mauglí, ztracenou dívku, vyšle do katastrofou zničeného vybydleného velkoměsta.

Londýnský soubor Akram Khan Company patří mezi nejvýznamnější novátorské taneční skupiny na světě. Ve své tvorbě propojuje současný tanec s taneční formou kathak, jednou z osmi hlavních forem indického klasického tance, jejímž prostřednictvím tanečníci sdělovali příběhy z hinduistických eposů a mytologie. AKC objevuje a odvážně zapojuje do svých inscenací nezvyklé a překvapivé formy a umělecké osobnosti a díky těmto spojením se souboru daří oslovovat diváky po celém světě. Režisér a choreograf bangladéšského původu, který je i jeho spoluzakladatelem, získal za svou tvůrčí práci řadu mezinárodních tanečních ocenění.

V roce 2030 došlo na Zemi k ekologické katastrofě. Následkem klimatických změn propukly vytrvalé deště, jež měly za následek rozsáhlé povodně a negativní dopad na hospodářské a politické dění na planetě. Lidé byly nuceni přesunout se do vyšších poloh a zanechat města jiným obyvatelům, zvířatům. Rozpadlý Londýn se stal domovem pro lidmi opuštěné psy, kteří zdivočeli ve vlky, laboratorní opice či zvířata ze zoologické zahrady a cirkusu. Vlčí smečka si vytvořila hierarchii, v jejímž čele stanula Rada. Před tu byla postavena Mauglí, mládě člověka, které spadlo z odplouvajícího voru do moře a které před utonutím zachránila velryba. Radou určená vlčice Baghíra se o Mauglí začíná starat a v jejím příběhu objevujeme minulost dívky i opuštěných a zdivočelých zvířat, jejich povahy a špatné zkušenosti s lidmi. Balú je vtipný tančící medvěd z cirkusu, Ká je zákeřná krajta ze ZOO se zvláštními schopnostmi vidět do budoucna, Mauglí nám zase odhaluje rozhovory s maminkou a dokresluje obraz celé ekologické tragédie. Na závěr všichni opouštějí zničený Londýn, Mauglí se opět vydává na moře nalézt svou rodinu a zvířata odcházejí hledat nový, výše položený domov.

Deset perfektně technicky vybavených tanečníků úchvatně předvádí Khanovu choreografii; pohybem jednak vyprávějí a zpřítomňují celý příběh, jednak skupinové choreografie představující smečku vlků, tlupu opic a hada Ká mnohdy doslova pulzují energií a vytvářejí plastický pohybový objekt. V sólových projevech pak tanečníci pohybem dokreslují povahy a charaktery jednotlivých postav. Taneční složka je úzce propojena s výtvarnými animacemi a projekcemi z dílny společnosti YeastCulture.

Jednoduché animace zvířat, rostlin a dalších postav představují vždy jen bílé kontury, které svou průhledností umožňují propojení a interakci s živými tanečníky. Vše je důkladně technicky propojeno s přední projekcí, např. tanečník natáhne tětivu luku, z něhož vystřelí animovaný šíp. Na zadních projekcích se pak střídají různá prostředí (zbořený Londýn, parkoviště u supermarketu, terárium zoologické zahrady, budovy s okny, mořská hladina ad.). Výtvarnou složku inscenace doplňuje jednoduché scénografické a kostýmové řešení z dílny Miriam Buether. Taneční prostor je vymezen od opony po zadní projekci, přední část jeviště a forbínu inscenace uváděná na obrovském jevišti Janáčkova divadla nevyužívá. Podlahu pokrývá černý baletizol, který doplňují čtyři pohyblivé objekty z kartonových krabic. Kostýmy jsou funkční, tanečníky neomezují v pohybu. Všichni mají kalhoty s volným sedem šedo-zelené barvy a tmavě červená úzká trika bez rukávů. Barvy jsou tlumené a dokreslují úzkost z vědomí apokalypsy, tanečníci jsou bosí.

Výraznou a podstatnou složku inscenace tvoří zvuky a hudba (Jocelyn Pook), která využívá indické motivy a nebojí se je kombinovat s moderní, místy i elektronickou hudbou. Významnou součástí jsou bubny a překvapivé důrazy, na které tanečníci reagují. Audio složka inscenace je doplněna zvuky zvířat, strojů, výstřelů ad., rovněž nahrávkou vypravěče a dialogů, která doplňuje celý příběh a propojuje ho se současným děním ve světě. Brněnské představení bylo provázeno českými titulky, které však spíše rušily. Dialogy působily leckdy nadbytečně, mnohé bylo pohybem srozumitelné. Představení je určeno divákům od 10 let.

Nový pohled na příběh Mauglího ve strhujícím podání souboru Akram Khan Company otevírá další palčivé aktuální téma - a je přirozené a správné, že se k němu současní umělci vyjadřují. Je to apel na mladou generaci a volání po respektu k přírodě, k jinému živočišnému druhu a k naší planetě.

Divadlo Akram Khan Company / Velká Británie. Tariq Jordan: Kniha džunglí jinak. Režie a choreografie Akram Khan, dramaturgie Sharon Clark, hudba Jocelyn Pook, výprava Miriam Buether, sound design Garetha Frye, light design Michael Hulls, video design a animace YeastCulture. Účinkují: Maya Balam Meyong, Hector Ferrer, Harry Theadora Foster, Filippo Franzese, Bianca Mikahil, Max Revell, Matthew Sandiford, Elpida Skourou, Jan Mikaela Villanueva, Lani Yamanaka. Premiéra 7. dubna 2022. Psáno z reprízy 18. 5. 2024.

Alena Punčochářová, studentka Kulturní dramaturgie v divadelní praxi SLU