OST-RA-VAR 2023: „Až v utrpení poznáme, kdo skutečně jsme.“

Konkrétně se tedy jedná o zdramatizování biografie Marie Antoinetty z pera rakouského spisovatele Stefana Zweiga, jež vyšla v roce 1932 s podtitulem Portrét průměrné ženy. Štěpánkovo zpracování vytváří zcizující divadelní rámec, v němž se Stefan Zweig spolu se svou ženou Lotte Altmann stávají jednou z ústředních postav dramatu. Autorovi románu se tak pomyslně dostává možnosti nazírat na své dílo a historické události v něm zmíněné z jiného úhlu pohledu a kriticky přehodnocovat některé své závěry. Situace se v jisté chvíli obrací a oba manželé jsou najednou sami konfrontováni intimními otázkami na své manželství za strany postavy Marie Antoinetty.

Inscenace Národního divadla moravskoslezského přináší prostřednictvím adaptace díla Stefana Zweiga nový pohled na postavu francouzské královny Marie Antoinetty, jejíž obraz je v současných médiích okleštěn pouze na ženu, jež měla ráda sladké, a především tedy dorty. Ženy, jejíž život je často shrnut do jediného zpopularizovaného výroku: „Když nemají chleba, ať jedí koláče.“ Naproti tomu v inscenaci lze sledovat její přerod na morálně vyspělejší ženu, jež svými schopnostmi předčí i svého slabošského manžela Ludvíka XVI.

Jak už napovídá název biografie i dramatu, je Antoinetta ústřední a psychologicky nejpropracovanější postavou, která v průběhu hry jako jediná z postav prochází výraznějším osobnostním vývojem. Drama její roli ve vypuknutí Velké francouzské revoluce do značné míry problematizuje, a především označuje za chybný systém, jenž umožnil, aby byla moc vkládána do rukou nesprávných lidí.

Přerod z rozmařilé a tvrdohlavé dívky na racionálně uvažující ženu, schopnou přijmout důsledky svých činů, zvládla její představitelka Sára Erlebachová výborně. Marie Antoinetta je tak tragickou hrdinkou celého příběhu, jejímž největším neštěstím bylo to, že si dalekosáhlost svého jednání začala uvědomovat až příliš pozdě.

Realizační tým Národního divadla moravskoslezského se v dramatizaci rozhodl vyvarovat archaickému a historizujícímu jazyku. Specifické výrazy pro danou dobu jsou tak nahrazeny současnou mluvou, jež je dnešnímu publiku přístupnější, bohužel se však vytrácí jistá autenticita. Modernizace jazyka se zároveň stala komickým prvkem hry, současně jsou jeho prostřednictvím předkládány podstatné informace takovou odlehčenou formou, při které lze polemizovat o jejich věrohodnosti.

Režiséru Štěpánkovi se daří balancovat na tenké hranici mezi satirou a historickou hrou, jejímž hlavním účelem je co nejvěrohodněji zachytit dobový kontext. Například hned úvod hry nám přináší dosti satirický pohled na tehdejší sňatkovou politiku císařovny Marie Terezie.

Pestrobarevná scéna a kostýmy Davida Janoška, jež se nesnaží o velkou historickou přesnost, ale nadále zůstávají v duchu honosného baroka a rokoka, přesně zapadají do celkové poetiky inscenace.

Pouze u postavy hraběte Axela Fersena v podání Roberta Finty se záměr tvůrců lehce minul svým účinkem. Jeho stylizace à la James Bond je tak spíše lehkým znevážením jeho nepříliš známého vztahu s Marií Antoinettou.

V závěru předává inscenace temné poselství. Stejně jako tomu bylo během Velké francouzské revoluce nebo druhé světové války, kdy došlo k masovému vyvražďování Židů, může i v dnešní době dojít k nelidským krutostem vyprovokovaným zfanatizovaným davem, který si myslí, že je v právu. Jisté paralely si lze rovněž všimnout v životě Marie Antoinetty a židovského autora její biografie Stefana Zweiga, který v úplném závěru hry ukončí svůj život společně se svou ženou sebevražednou. Ocitají se ve světě, ve kterém už pro ně není místo.

Národní divadlo moravskoslezské – Stefan Zweig, Vojtěch Štěpánek: Marie Antoinetta. Režie Vojtěch Štěpánek, dramatizace Vojtěch Štěpánek, Pavel Gejguš, Markéta Bocková, dramaturgie Norbert Závodský, scéna a kostýmy David Janošek, výběr hudby Vojtěch Štěpánek. Hrají Sára Erlebachová, Daniel Hrůza, Tomáš Jirman, Aneta Kaluža Klimešová, Jan Fišar, Pavel Juřice, Sabina Muchová, Alena Sasínová-Polarczyk, Petr Houska, Robert Finta. Premiéra 11. března 2023. Napsáno z reprízy 30. listopadu 2023 v rámci festivalu OST-RA-VAR.