OST-RA-VAR: 2025: Temně černá noc plná kostí

Expresivní drama Lebka z Connemary Martina McDonagha uvedlo v režii Davida Vyhnánka v sezóně 2024/2025 Studio G. Inscenace se stala i součástí programu 27. ročníku festivalu OST-RA-VAR.

4. 2. 2026 Jasmína Havranová

Foto Tomáš Rossi

V příběhu se objevují čtyři postavy. Nejdřív se setkáváme s osamělým hrobařem Mickem (Vladislav Georgiev), o kterém se šíří pomluvy, že při řízení v opilosti zabil svou ženu. Za ním přichází jeho kamarádka Mary (Miroslava Georgievová), žena v přibližně stejném věku, trpící problémy s alkoholem. Dále Micka navštíví Maryin synovec Martin (Jakub Georgiev), aby mu pomohl s vykopáváním hrobů. Není zrovna nejchytřejší a taky je poměrně drzý, ale v jádru je hodný kluk. Později se na hřbitově setkáváme i s jeho starším bratrem Thomasem (Filip Kohut) – policistou se smyslem pro spravedlnost a tendencí svého mladšího bratra chránit.

Inscenace má být černou komedií, její humor se však často ponořuje do nejtemnější černé a zachází až za její hranice. Témata neúmyslného zabití, vykopávání hrobů a alkoholismu jsou podaná tak realisticky, že působí až surově. Postavy nejsou zpracovány dostatečně groteskně či karikaturně, díky čemuž se postupně vytrácí vtipnost a inscenace tak působí spíše realisticky než stylizovaně.

Malý prostor divadla používá variabilní scénografii, pomocí které zobrazuje různá prostředí. Jsou zde položeny tři dřevěné kvádrové boxy, jež slouží jako stoly, postele a samozřejmě i rakve. Jevištní minimalismus tak odpovídá komornímu prostoru Studia G.

Při scéně na hřbitově, kdy jdou Mick a Martin vykopávat hroby, je na jevišti úplná tma. Jediné světlo poskytují čelovky na hlavách herců, posilující představu nočního hřbitova. Herci si jimi vzájemně svítí do očí a zároveň svítí do očí divákům, což vyvolává fyzicky nepříjemné pocity. Spojení těchto scénických prvků s aktem vykopávání hrobů navozuje ještě intenzivnější klaustrofobický pocit, než by vyvolala jen samotná tma. Zároveň je v tuto chvíli na jevišti velké množství dýmu, představujícího mlhu, což právě v kombinaci se svícením pomocí čelovek dotváří ponurou atmosféru.

Policista Thomas se zdá být nejrozumnější ze všech postav, i když jeho stylizace jeho chytrost degraduje. Místo, aby objekty na jevišti překročil nebo obešel, dělá nepovedené kaskadérské kousky. Není jasné, zda je opravdu tak nemotorný, nebo si jakožto policista připadá jako postava z komediálního akčního filmu a sám se do ní stylizuje. Vypadá to, že nemá představu o reálné policejní práci a že právě akční filmy mohly být hlavní důvodem, proč se stal policistou. Volba tohoto způsobu ztvárnění postavy však zůstává bez jednoznačného interpretačního klíče.

Ačkoliv Thomas tedy nepůsobí zrovna chytře, oproti svému mladšímu bratrovi Martinovi chytřejší je. Martin, i když by mu podle dramatu mělo být okolo dvaceti let, připomíná v inscenaci spíše kluka na počátku puberty. Je otázkou, zda to byl režijní záměr, nebo se Jakub Georgiev svým hereckým projevem tak moc snažil vytvořit mladší postavu, až došlo k nezáměrné karikatuře dospívajícího.

Neuctivý vztah, který mají především Mick a Martin k vyhrabaným kostem, působí nelidsky, a tak je velmi těžké ho sledovat, a to hlavně při scéně drcení kostí. Jejich jednání je kruté a ani alkohol, pod jehož vlivem jsou, ho neomlouvá. Naštěstí jako jejich svědomí přichází Mary a prosí je, aby přestali. Právě neuctivý vztah k vyhrabaným kostem se stává jedním z hlavních témat inscenace. V jejím průběhu však nedochází ke změně postoje postav, jelikož v ději k ní nedostávají prostor, a tak v závěru inscenace nedochází k pointě.

Brutálnost a temnost této inscenace se projevuje právě díky momentům, které jsou za hranou jakéhokoli humoru, a také kvůli přehnaně vulgárnímu jazyku. Vyústění příběhu se však ztrácí za brutálností inscenace a její myšlenka zapadá pod černým humorem a vulgárním jazykem, který prohlubuje znepokojivost vztahu postav k lidským ostatkům.


Studio G – Martin McDonagh: Lebka z Connemary Režie a výběr hudby David Vyhnánek, překlad: Julek Neumann, dramaturgie Antonín Dvořák, scéna a kostýmy David Vyhnánek a kolektiv, pohybová spolupráce Jan Vrbacký, světla a zvuk Adam Pěcha, produkce Markéta Steriovská. Hrají Vladislav Georgiev, Miroslava Georgievová, Jakub Georgiev, Filip Kohut. Premiéra 7. dubna 2025. Psané z reprízy 27. listopadu 2025 na festivalu OST-RA-VAR.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info