B. Ďubelková, Z. Barochová; foto Vojtěch Kába

Setkání satiry a existenciální pohádky v Divadle na Orlí

27. 3. 2017

Kontrastní spojení dvou oper současných brněnských hudebních skladatelů nastudovali studenti Hudební fakulty JAMU v Divadle na Orlí. Dvě prakticky neznámá díla s žánrově odlišným námětem vybízela k hledání paralel a tematickému propojení.

První částí večera bylo premiérové uvedení opery Mistrová, aneb Když bolševici zrušili Vánoce Petra Haly čerpající z fejetonu a povídky Jaroslava Haška. Satirickou hříčku zasazují na Orlí do ladovsky laděné scény a vytváří tak daleko „pohádkovější“ atmosféru než ve druhé opeře, již lze mezi pohádky žánrově zařadit.

Mistr Dratvička dostává od své ženy kázání, jak se chovat v její nepřítomnost – nepít, nehrát karty a starat se o děti, zatímco se již nemůže dočkat toho, jak se za Mistrovou zavřou dveře a on začne její přikázání porušovat. Neví ovšem, jakou léčku na něj žena vymyslela – v přestrojení se potom domů vrátí a stává se svědkem manželova prostopášného počínání. Jak už to ale bývá, manželé se po vyhubování usmíří, a tak má tato nahořklá komedie svůj šťastný konec.

Na začátku opery se setkáváme s jedním z nejlepších výkonů večera, a to bodrou Uvaděčkou Marie Mičánové, která v druhé části večera vyniká i v partu Lišky. Zatímco zametá zasněžené jeviště, glosuje události posledních dní a stěžuje si, jak jim bolševici zase zrušili Vánoce. Na rozdíl od Vojtěcha Šembery v roli Mistra Dratvičky, jenž spoléhá hlavně na komický účin svého jevištního jednání, působí sebejistě a výrazově přesvědčivě. Mistrová Martiny Forgáčové, hlavní intrikánka a hybatelka děje, snad až příliš zachází do karikování – těžko říct, bylo-li to tvůrčím záměrem režisérky nebo individuálním hereckým stylem Forgáčové.

Kromě infantilní popisné scénografie se však v celkovém režijně-hereckém pojetí setkáváme s minimem hravosti a tvořivosti, která se u komického dílka s jednoduchým příběhem očekává. Politická satira na bolševismus se nezdá být pro dnešního diváka dostatečně nosným tématem, proto by bylo lepší ubírat se cestou bezprostřední situační komiky. Takto ale nelze jinak než nad ní shovívavě pokrčit rameny.

V. Šembera, foto: Vojtěch Kába

M. Forgáčová

Ve druhé půli večera sledujeme operu Malý princ skladatele Miroslava Háby zpracovávajícího Exupéryho slavný pohádkový příběh. Opera se vrací na brněnské jeviště po téměř čtyřiceti letech od prvního uvedení, kdy byla z politických důvodů stažena z repertoáru. Dramaturgie Divadla na Orlí se systematicky věnuje uvádění méně známých českých děl nebo oper, které jsou pro velká jeviště příliš komorní, ale přesto si pro své kvality zaslouží být hrána.

Malý princ se ocitá neznámo kde a s pomocí Letce poznává svět. Ve své naivitě mu jeho fungování uniká a při svých setkáních s Liškou, Hadem, Králem a dalšími naráží na malichernosti našeho světa.

Odlišnost atmosféry obou oper je patrná již během prvních vteřin – nyní režisérka s výtvarníkem hojně využívají jevištní techniky a scénografii řeší náznakovým a esteticky příjemnějším způsobem. Ocitáme se tedy v pohádkovém světě na jevišti paradoxně ztvárněném industriálním a až dystopickým způsobem.

Malého prince ztvárňuje Zuzana Barochová, jejíž něžná mimika a gestika koresponduje s infantilním pojetím postavy. Kromě vynikající Barochové se ještě potkáváme s herecky i pěvecky kultivovaným a zábavným Michalem Robotkou v roli Businessmana či přesvědčivě děsivým Hadem Pavla Slivky.

Z. Barochová, P. Slivka; foto: Vojtěch Kába

M. Robotka; foto: Vojtěch Kába

Jako jediný důvod, proč uvádět tyto opery společně v jednom večeru, vidím to, že obě pocházejí od nepříliš známých žijících brněnských hudebních skladatelů. Neexistuje mezi nimi žánrové ani výrazné ideovo-dramaturgické pojítko, ač režisérka Kristýna Kopřivová si jej nachází v tom, že jsou polemikou nad tím, „co je důležité“. V Mistrové tedy svoboda slavit si své Vánoce a být se svým milovaným, v Malém princi potom hledání dobra a dítěte v sobě samém.

Nebýt ovšem programu, tento záměr by k nám pouze skrze jeviště nedoputoval. Snad se režisérka drží až příliš zpátky, její zásahy působí spíše jako aranžování (patrné je to na odlišnosti hereckých stylů v obou dílech) a celkové dramaturgické propojení oper není přítomno ani v náznaku. První opera mírně pobaví, druhá rozněžní – víc se zde ovšem neděje.


Divadlo na Orlí (Komorní opera HF JAMU) – Petr Hala: Mistrová, aneb Když bolševici zrušili Vánoce; Miroslav Hába: Malý princ. Režie Kristýna Kopřivová, dirigent Joel Hána, výtvarník scény Jaroslav Záděra j.h., výtvarník kostýmů Lenka Černá j. h. Hrají Marie Mičánová, Vojtěch Šembera, Martina Forgáčová, Zuzana Machová, Michal Robotka, Zuzana Barochová a další. Premiéra 26. 11. 2016. Psáno z reprízy 29. 11. 2016.

Autor: Tereza Turzíková