zdroj: www.moravskedivadlo.cz

Groteskní terorismus

1. 12. 2016

Martin McDonagh = sarkastický, černý humor a extrémní, někdy až absurdní situace. Tohoto irského autora netřeba nikomu představovat, vždyť se jedná o jednoho z nejúspěšnějších současných dramatiků. Ve světě je dokonce McDonagh druhým nejuváděnějším autorem hned po Shakespearovi. Není proto divu, že po jeho hře Poručík z Inishmoru sáhlo také Moravské divadlo Olomouc. Sám autor jej totiž označuje za jedno ze svých nejlepších děl.

Děj dramatu se odehrává na malém irském ostrově, Inishmoru, kam se vrací zběsilý terorista Padraic, obávající se o zdraví svého kocourka jménem Prcík Tomeš. Hra, již by bylo možné charakterizovat jako příběh o kočkách a teroristech, tak stojí na absurdně vyhrocené zápletce – kocoura nakonec někdo zabije a Padraic se rozhodne smrt milovaného zvířete bez milosti pomstít.

Tíhnutí k žánru grotesky, které je v různé míře patrné z předchozích McDonaghových her, působí v Poručíkovi z Inishmoru jednoznačně nejsilněji. Hra totiž stojí na tezi, že každé násilí a vražda jsou z podstaty groteskní a absurdní, poněvadž postrádají opodstatnění. V textu se tyto prvky objevují v mnoha složkách – groteskně vyhrocené jsou zápletka, postavy i konflikt. McDonagh se skrze drama vysmívá obvyklé představě boje za národní svobodu, z nacionalistických bojovníků dělá vyšinuté blázny. Násilí je ve hře všudypřítomné. Řežou se zde bradavky, vystřelují se oči kravám, vraždí kočky, mrtvoly se rozřezávají přímo na jevišti… A celou akcí prostupuje drastický humor v cynických dialozích.

zdroj: www.moravskedivadlo.cz

zdroj: www.moravskedivadlo.cz

Tvůrci, v čele s režisérem Robertem Bellanem, se poctivě drží originálního textu, a i přes různé interpretační roviny, jež hra nabízí, sází v Olomouci především na komickou složku. Groteskní nadsázku ovšem nevystavují do popředí, ale nechávají ji prosadit se „zevnitř“ - přes McDonaghův text rozehrávají navenek realistické postavy a situace. S násilím se pracuje otevřeně a viditelně, jak určil autor hry.

S výtvarnou složkou inscenace nijak výrazněji nepracuje, de facto převádí na scénu McDonaghovy jevištní poznámky. Scéna okamžitě navozuje atmosféru irského venkova. Téměř celý děj se odehrává v obývacím pokoji malého prostého domu, jenž tvůrci vyladili do oranžovo-bílo-zelených barev, převládá tedy tradiční irské zabarvení. Na stěně je připevněn obraz s názvem „Domov, sladký domov.“, nad dveřmi visí křesťanský kříž, zatímco po zemi se válí všudypřítomné láhve od alkoholu. Stejně nenápadité jsou také kostýmy, které odpovídají konvenčnímu inscenování McDonagha – postavy nosí flanelové košile a kožené bundy.

Tvůrci si většinou vystačí s předepsanou hudební složkou. Na začátku téměř každé ze scén zní irské vlastenecké písně. Otázkou ale zůstává, do jaké míry jsou srozumitelné českému publiku, a tím tedy v české inscenaci funkční. Stejnou otázku vyvolávají skladby z filmů Quentina Tarantina, jež se zdají být v inscenaci pouze pro efekt.

zdroj: www.moravskedivadlo.cz

zdroj: www.moravskedivadlo.cz

Z hereckých představitelů nejvíce zaujme Petr Kubes v titulní roli. Ztvárňuje primitivního gangstera, který bez jakýchkoliv stop svědomí jde za svým utopickým cílem. Pouze u Kubese se dají nalézt okamžiky, kdy jeho postava není jen komická, ale dokáže být i mrazivě temná.

Výsledkem je poctivě provedená, avšak běžná a neinvenční komedie, jejíž výstřednost vychází pouze ze samotného textu. Jako hlavní problém olomouckého provedení vystupuje pojetí jednotlivých postav zcela zúžených na jednoduché komické typy, čímž inscenace získává jen povrchní komediálnost. Na druhou stranu je ale dobře, že divadlo nasadilo do repertoáru Poručíka z Inishmoru, jelikož se musí vyhnout neambicióznímu měšťanskému divadelnictví, k němuž v poslední době velmi okatě směřovalo. I když mají hry Martina McDonagha trochu ztíženou pozici, zejména u konzervativního publika, lze si inscenaci představit jako úspěšnou ukázku současného světového dramatu.


Moravské divadlo Olomouc – Martin McDonagh: Poručík z Inishmoru. Režie Robert Bellan, dramaturgie Jana Pithartová, scénografie Nikola Tempír, hudba Robert Bellan. Hrají Petr Kubes, Jaroslav Krejčí, David Macháček/Petr Németh, Vendula Fialová, Vojtěch Lipina, Václav Bahník, Jan Ťoupalík, Tomáš Krejčí. Premiéra 6. 5. 2016. Psáno z reprízy 7. 5. 2016.

Autor: David Zdařil