Pátého dne Divadelní Flory představilo Divadlo Na zábradlí svoji nejnovější inscenaci Mýcení v prostoru olomouckého S-klubu. Fronta byla dlouhá, místa se špatným výhledem obsazena, a tleskalo se dost.

Smrt a umění, sebevražda a divadlo.

Předními tématy tvorby Thomase Bernharda jsou kritika společnosti a kritika divadla. Ve své próze Mýcení je rozvíjí na pozadí sebevraždy baletní umělkyně. Mikuláškovu inscenaci zahajuje taneční scéna, kdy Joana (Johana Matoušková) jemnými baletními pohyby páchá sebevraždu.        

     
Místo důstojného vzpomínání však následují plytké debaty o divadle. Čeká se přece na herce z národního! Herec (Petr Jeništa) je sebestředný a přetvařuje se jako všichni ti, kteří kvůli němu otálejí s candátem. Na jedné straně Auersbergerová (Magdaléna Sidonová), na druhé Auersberger (Jakub Žáček). Ona herce přehnaně opěvuje, on pohrdá divadlem od začátku do konce, kdy právě jeho replika: „Málo co nenávidím tak jako divadlo.“ zakončuje celou inscenaci.

Mýcení Divadla Na zábradlí je zasazeno do jednoho honosného pokoje, který se stává jevištěm pro strojenost a pokrytectví. V ojedinělých případech, kdy se některá z postav projevuje upřímně, herci vystupují z pokoje ven.  

Stěny jsou přeplněny obrazy ve zlatých rámech. Fungují jako okna, ale také jako „obraz(ovk)y“, na nichž divák může sledovat přímý kamerový přenos, který zprostředkovává jinačí úhel pohledu na scénu a cíleně zaměřuje divákovu pozornost na detaily, které zajišťují funkčnost gagů.

Dynamiku inscenace obstarává opakování, jehož cílem je zdůraznění přetvářky. Režisér Jan Mikulášek se nezdráhá zobrazovat jednotlivé situace několikrát po sobě, pokaždé však odhaluje více z toho, co si postavy ve skutečnosti myslí. Recesi naší soudobé společnosti a divadla Mikulášek prezentuje skrze textové vsuvky jako „ministr v demisi“ nebo „spis Vostrého“, ale také stylizací některých scén po vzoru videoklipů českého rapu (např.: Kapitán Demo).

Rozmanité reakce publika, jehož smích se sice ozýval, ale doprovázen byl tuhým tichem, korespondují s kontrastně vystavěným textem plným groteskních situací vzniklých na pozadí úmrtí člověka.     
Celé inscenaci dominuje skladba Erika Satieho – Gnossienne No. 1, která svojí jemnou melancholií podporuje tyto rozporuplné pocity.

Divadlo Na zábradlí – Thomas Bernhard: Mýcení. Režie Jan Mikulášek, dramaturgie Dora Viceníková a Petr Štědroň, výprava Marek Cpin, hrají Jakub Žáček, Magdalena Sidonová, Jan Hájek, Johana Matoušková, Jana  Plodková, Václav Vašák, Dita Kaplanová a Petr Jeništa. Premiéra 16. a 17. března 2018.   Psáno z reprízy 14. 5. 2018 z Divadelní Flory Olomouc.