OST-RA-VAR 2017 - Velký sešit

Velký sešit, dle románů maďarské spisovatelky Agoty Kristof (Velký sešit, Důkaz, Třetí lež) zdramatizovaných Marií Špalovou, uvedlo Divadlo Petra Bezruče v režii Mariána Amslera.

Hlavními hrdiny jsou dvojčata (Ondřej Brett a Milan Cimerák). V době války je matka odveze k babičce (Kateřina Krejčí), jíž ale nikdo neřekne jinak než Čarodějnice. V nehostinné době, za nehostinných podmínek a v nehostinném kraji, za nímž tušíme zemi okupovanou nacistickým Německem, se z malých chlapců stávají soběstační, racionální jedinci, jejichž věcnost a absence emocionality překvapují. Zemi opravdu pouze tušíme, doba a kraj se nikdy nepojmenuje, ačkoliv se v ní vyskytují nacističtí důstojníci. Stejně tak, jako v první půli nemají jména ani postavy. Představuje se nám jakákoliv doba a jacíkoliv lidé, většina z nich více či méně zlá – farář využívá prostoduchosti dívky, aby s ní mohl mít poměr; jeho služebná pak malá dvojčata zneužívá. V tomto prostředí se učí chlapci přežít a za pomoci deníku, Velkého sešitu, se učí držet si okolí a realitu od těla. Ovšem problém pro mě tkví v tom, že jejich zloba a necitelnost se jeví pouze jako racionální reakce na nevlídné prostředí, bez patologického základu. Ve vztahu např. k Zaječímu pysku (Magdaléna Tkačíková) se zachovají více než dobře. Jistě, hajlují s německým důstojníkem, ale s ohledem na jejich dětský věk, se nejedná o neomluvitelný prohřešek. Sled epizod jejich života se děje jakoby mimochodem, nezanechává výraznější emoce. Náznak zvráceného smyslu pro humor obou bratrů i celého jejich svědomí může být nalezen při konci první půle, kdy pomáhají svému otci s překročením hranic do svobodné země. Nicméně se jedná o náznak jediný a příliš upozaděný.

S druhou půlí dostávají postavy jména. Bratr Lucas (Brett), jenž zůstal ve svém rodném kraji, se musí naučit žít bez bratra Clause (Cimerák), šťastně se dostanuvšího za hranice. Jejich odloučení se projevuje tikem v Lucasově tváři. I jeho život jakoby byl pojednou zcela jiný. Pojednou se z něj stal hodný mladý muž, pomáhající a z jakéhosi důvodu vzbuzujícího sympatie od téměř celého okolí. Náhradu za bratra se snaží najít v Jasmíně (Tkačíková) a jejím synovi Matyášovi (Jakub Burýšek). Matyášova odlišnost od společnosti, tentokrát tělesnou deformací, v lecčems odráží odlišnost a jisté outsiderství malých dvojčat. Lucasovu neúplnost či dokonce roztříštěnost symbolizuje i scéna, tedy na části rozložená „hobití nora“ z první půle. Třetí část ukazuje pro někoho překvapivou pointu, ale především pointu, která existuje jen sama pro sebe. Celá inscenace pro mě ztrácí opodstatnění. Působí to jako pohádka, ano, sic v určitých momentech trochu erbenovská. Nicméně pohádky mívají poselství, odráží se v nich život. Zde se neodráží nic.

Velkým plusem uvádění Velkého sešitu je předvedení kvalit hereckého souboru. To se daří. Občas se i najdou okamžiky pro jemné, snad i očistné pousmání, ale vážnější nota, na níž se snaží tvůrci hrát, zkrátka neladí.

Divadlo Petra Bezruče – Agota Kristof: Velký sešit. Režie Marián Amsler, dramatizace Marie Špalová, dramaturgie Marie Špalová, Kateřina Menclerová, výprava Marija Havran, hudba Mario Buzzi. Hrají Ondřej Brett, Milan Cimerák, Kateřina Krejčí, Markéta Haroková, Jakub Burýšek, Vojtěch Říha, Dušan Urban, Magdaléna Tkačíková, Michal Sedláček, Markéta Matulová, Marcela Čapková. Premiéra 22. 9. 2017. Psáno z reprízy 1. 12. 2017 v rámci festivalu OST-RA-VAR.