OST-RA-VAR 2016 - Spalovač mrtvol

Předposlední představení letošního festivalu ostravských činoherních divadel OST-RA-VAR patřilo Divadlu Petra Bezruče a jejich nastudování známého titulu Spalovač mrtvol. Stejnojmenná groteskně hororová novela Ladislava Fukse vyšla poprvé v roce 1967. O pouhý rok později vznikl v režii Juraje Herze dnes už legendární stejnojmenný film s nezapomenutelným Rudolfem Hrušínským v hlavní roli a výtečnou kamerou Stanislava Miloty. Snímek zaznamenal velké úspěchy na mezinárodním poli, u nás se z něj bohužel na několik let stal film trezorový.

Dramatizace Kateřiny Menclové pro Divadlo Petra Bezruče z obou předloh evidentně čerpá. Hlavní linie příběhu i mnohé situace zůstávají zachovány, Menclová však ve své dramatizaci dává do popředí rodinné vztahy. Musím ocenit, že ostravská inscenace se nepokouší kopírovat slavný film, ale dílo interpretuje vlastním způsobem. Pod vedením režiséra Jakuba Nvoty se podařilo vytvořit dílo vskutku působivé a kvalitní, která nepostrádá jak nadhled a humor, tak ani určité poselství.

Děj Spalovače mrtvol se odehrává ve 30. letech minulého století, v době nástupu nacismu. Hlavní postavou je Karel Kopfrkingl, milující manžel a otec, spořádaný občan a oddaný zaměstnanec pražského krematoria. Kopfrkingl však propadne myšlenkám nacistické ideologie a víra v ně, coby prostředku k dosažení dokonalejšího míru, jej dovede až k hrůzným činům na své rodině. Jde o téma tíživě aktuální i dnes, v době, kdy se mnozí, i zcela obyčejní, lidé téměř hrdě hlásí k nenávistným postojům vůči podle nich podřadnějším lidským rasám. Potřebujeme připomínat, že něco takového už tady bylo a všichni víme, k čemu to nakonec vedlo. V inscenaci se odkazy na dnešní dobu objevují konkrétně v několika hláškách („Hitler je gentleman“, „Ať táhnou odkud přišli, slimáci“ apod.). Ačkoli mě osobně už zařazení těchto vět přišlo poněkud nadbytečné, jako připomenutí aktuálnosti svůj význam mají.

Celá ostravská inscenace stojí na více než dobře obsazeném představiteli hlavní role Norbertu Lichém. Jeho herectví je velmi osobité a úsporné, zakládá se především na práci s hlasem a mimikou. Lichý velmi jemně a nenápadně vykresluje postupnou proměnu smýšlení své postavy, jež vrcholí v plamenném projevu o ideách nacismu. Ostatní herci za Lichým v ničem nezaostávají. Za vyzdvihnutí stojí především výkon Sarah Haváčové v roli Kopfrkinglovy dcery Ziny. Mladou dívku ztvárnila s pubertální rozverností a dětskou láskou a zároveň patřičnou vážností. Obdiv zasluhují i výkony čtyř vedlejších herců (Haroková, Gajdošíková, Urban, Burýšek), kteří zastávají množství dalších postav, mezi nimiž plynule přecházejí a střídáním kostýmů, paruk a hereckého projevu se mění až k nepoznání. Až si divák občas nemusí být zcela jistý, jakého herce před sebou právě vidí.

Jako ozvláštnění působí tři basy, jež představují nebožtíky v krematoriu, vánoční stromeček nebo například boxerský ring. Zároveň jsou však stále plně využitými hudebními nástroji. Hudba celkově má v inscenaci významné postavení. Ačkoli v prvé řadě plní funkci vytváření atmosféry a prostoru, nese i určitý symbolický význam. Zazní například známé, typicky české, písně Čechy krásně, Čechy mé nebo Ta naše písnička česká.

Bezručovský Spalovač mrtvol jistě patří mezi úspěšné inscenace tohoto divadla. Jako nedostatek se jeví snad jen zdlouhavé tempo především první poloviny postavené na promluvách hlavní postavy. Výraznější by mohla být rovněž gradace směřující k vítězství zla v druhé půlce. I tak ale nelze upřít silný a katarzní účinek na mnohého diváka.

Divadlo Petra Bezruče – Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. Režie Jakub Nvota, dramatizace a dramaturgie Kateřina Menclerová, scéna Tom Ciller, kostýmy Markéta Sládečková, hudba Mario Buzzi. Hrají Norbert Lichý, Marcela Čapková, Sarah Haváčová, Vojtěch Říha, Markéta Haroková, Pavla Gajdošíková, Dušan Urban, Jakub Burýšek. Premiéra 23. září 2016. Psáno z reprízy 10. prosince 2016 v rámci festivalu OST-RA-VAR.