M. Sedláček, J. Burýšek, L. Melník, M. Cimerák; zdroj: www.bezruci.cz

OST-RA-VAR 2016 - Fligny, koks a fachmani

19. 12. 2016
Groteska ze světa tvrdých gangsterů

 

Druhým titulem na letošním OST-RA-VARu byla inscenace z Divadla Petra Bezruče Fligny, koks a fachmani. Jednalo se o grotesku plnou černého humoru, násilí, svalů a poetiky vulgarismů. Ve sto dvaceti minutách jsme mohli sledovat partu gangsterů na slovo vzatých, kterak se snaží profesionálně, ale také velmi netradičně, vykrást opuštěný zámek. A podařilo se jim to?

Prvního českého uvedení se tato hra současného francouzského dramatika Mohameda Rouabhi dočkala v roce 2014 v Klicperově divadle v Hradci Králové pod názvem Fligny, koks a kutilové. V ostravském Divadle Petra Bezruče byla inscenace o pěti mužích „od fochu“ řešících problém, jak se dostat skrz zeď k zapomenutým penězům, nastudována pod režijním vedením Eduarda Kudláče na začátku roku 2016.

Partu fachmanů tvrdě řídí Segio (Lukáš Melník), zkušený „chlápek“ s kloboukem a svým typickým postojem, co přijde s nápadem na krádež. K sobě si přibírá automechanika a nepřiznaného homosexuála se jménem Jo (Milan Cimerák), Tonyho (Michal Sedláček) kokainistu, který vše řeší čárou; romantika a básníka Ritchieho (Vojtěch Říha) a posledním je Franckie (Jakub Burýšek) mlátička. Protože každý člen řeší problémy po svém a zároveň každý chce dokázat, že má na to být pořádným gangsterem, dostávají se společně do komických situací.

M. Sedláček, J. Burýšek, V. Říha; zdroj: www.bezruci.cz

M. Sedláček, L. Melník; zdroj: www.bezruci.cz

Aby nezůstalo jen u tvrdých chlapů, přirozený protiklad jim tvoří krásná, drobná a spoře oděná Pamela, zvaná domácky Pam (Pavla Gajdošíková). Účinně se jí daří po celou dobu útočit na mužské smysly, všem zamotávat hlavu a vytvářet dojem dokonale hloupé blondýny, bez níž by to však nebylo úplně ono.

Principem, strohým humorem a námětem se hra M. Rouabhiho podobá stylu Quentina Tarantina a jeho Pulp fiction. Nicméně v této inscenaci nakonec nejde ani tak o příběh, jako o vykreslení situací pomocí charakterů jednotlivých postav. Hra by se dala zařadit do poněkud měkčího žánru coolness, používající výrazné drastické prostředky, které mají u diváků vyvolat především šok. Jiným představitelem je například současný autor Martin McDonagh a jeho Poručík z Inishmooru, jež pomalu ovládá česká jeviště.

Tarantino si ve svém filmu vypomáhá k udržení „drsňácké“ atmosféry především rychlými střihy. Ty udržují diváka stále ve střehu a jsou zárukou poutavé výstavby. Ve Flignách se tento prvek objeví pouze na začátku, kdy se na scéně odehrává paralelní prolínání telefonních rozhovorů. Potom už inscenace postupně ztrácí na rytmu, do popředí se dostávají především vtipné dialogy a šokující vyznění konce hry se plně nevyužije a divákovi se ztratí v jiných informacích. Jednou z nejlepších scén se stává improvizace telefonního hovoru Michala Sedláčka, kvůli němuž se celá náročná akce vloupačky přerušuje a ostatní na něho musí počkat.

P. Gajdošíková; zdroj: www.bezruci.cz

J. Burýšek, L. Melník, M. Cimerák, M. Sedláček; zdroj: www.bezruci.cz

Výtvarné zpracování scény obsahuje třpytivý, barevně proměnlivý bar, kde se partička schází na plánování akce a později se chytře a jednoduše přetváří na obydlí Tonyho kamaráda nebo na stavbu pokrytou igelity, kde se zkouší stroj na probourání zdi. Scéna vykrádání zámku, je téměř ponořena do tmy, již prosvětlují pouze baterky zlodějíčků, a také patří k těm nejlepším scénám inscenace. Divák může sledovat postup výpravy, jež prochází blízko první řady, a poslouchat jejich komunikaci, aniž by je viděl.

Inscenace působí jako snaha napodobit klasický humor tarantinovského typu a pokud divák není jeho vyznavačem, toto představení ho pro něj nenadchne. Jestliže ale divák na tento druh černého humoru od počátku přistoupí a objeví poetiku ve vulgarismech, které na něj herci jen srší, čeká ho úsměvná a příjemná groteska o nešikovných a nepraktických gangsterech, co nezvládnou dobře vykrást ani prázdný barák.


Divadlo Petra Bezruče – Mohamed Rouabhi: Fligny, koks a fachmani. Režie Eduard Kudláč, dramaturgie Daniela Jirmanová, výprava Eva Kudláčová Rácová, výběr hudby Eduard Kudláč. Hrají Lukáš Melník, Milan Cimerák, Vojtěch Říha, Jakub Burýšek, Michal Sedláček, Pavla Gajdošíková, Miroslav Kudela, Martin Plichta. Premiéra 13. 5. 2016. Psáno z reprízy 7. 12. 2016 v rámci festivalu OST-RA-VAR.

Autor: Kateřina Vaněčková