P. Telekes, J. Wunderlich, Á. Orosz; foto Jaroslav Prokop

Divadlo Plzeň 2017 - Den první

14. 9. 2017

Je tu opět září. Tedy, je tu již delší dobu, ale až nyní nastal čas na plzeňský Mezinárodní festival Divadlo, který letos slaví čtvrt století svého života. První dvě reflektovaná představení měla dost společných znaků – mrtvoly, vynikající protagonisty a velice dlouhou stopáž.

Inscenace Talentovaný pan Ripley domácího Divadla J. K. Tyla je dramatizací románu Patricie Highsmith. Hlavní postava – Tom Ripley – má potíže s navazováním vztahů. Z lásky či nenávisti (ona tenká hranice) zavraždí svého kamaráda a převezme jeho identitu. O věrohodnou atmosféru italského letoviska se přičiňují lehátka a houpací sítě, spolu s vzdušnými kostýmy. Dále je doprovází hudba reprodukovaná a zpívaná přímo herci. Opominout nelze ani práci se světlem, s níž se na jevišti volně přechází mezi akty a přestávkou. Využívá se ale především ve výrazném prvku inscenace, totiž vniknutí do mysli postav. Jelikož Tom není zcela psychicky v pořádku, často vede vnitřní rozhovory buď s nenáviděnou tetou nebo se svojí obětí. Tehdy jsou světla ztlumena na úzký kužel a divák se tak může soustředit na jemnou mimiku Pavla Neškudly coby Ripleyho. Ten po celé představení neztrácí koncentraci, plasticky přechází od Ripleyho k jeho nové identitě a skutečně vzbuzuje hrůzu.

P. Neškudla; zdroj: www.djkt.eu

O. Rychlý, A. Mohylová, P. Neškudla; zdroj: www.djkt.eu

Večerní program ve Velkém divadle byl ve znamení česko-maďarské spolupráce. Michal Dočekal vytvořil spolu s dalšími českými kolegy pro maďarské divadlo Vígszínház adaptaci románu Zločin a trest. Inscenace o přemítání nad tím, zda je nějakým způsobem možné ospravedlnit zavraždění člověka je vytvořena brechtovsky zcizeně – na scéně se pohybují tři vypravěči. Přiznaně vytvářejí všechny druhy kulis za použití mikrofonů. Na bílé scéně vytvářejí půdu pro mistrné herecké výkony, zejména Ákose Orosze v roli filosofujícího vraha Raskolnikova. Jeho otázka, zda je pro, jednoduše řečeno, větší blaho, možné připravit jinou lidskou bytost o život, vystupuje z expresivní kostýmové stylizace, evokující kabaretní prostředí. První půle se dělí do scén, které vždy začínají přinesením stojánku s číslem. Tento stojánek není jiný než ten, používaný kriminalisty na místě činu. Každá scéna tedy představuje stopu nebo (další) zločin. Další viditelný odkaz na probíhající policejní pátrání představuje např. obrovská lampa pro křížový výslech. Na konci inscenace, po konečné konfrontaci Raskolnikova s kriminalistou, jsou všechny tyto stojánky přineseny na jeviště, aby vytvořily pozadí pro společný Otčenáš. Epilog tak možná působí jako poslední modlitba, kdy už nic jiného nelze dělat. Na druhou stranu jeho recitátoři vytvořili pospolitou ztišenou atmosféru, tak potřebnou po hodnoty znejisťujících, ale fascinujících předchozích momentech.

A. Stohl, A. Orosz; foto: Jaroslav Prokop

M. Vécsei, J. Wunderlich, Á. Orosz; foto: Jaroslav Prokop

Douška na závěr, z inscenátorů obou inscenací by měl radost A. P. Čechov, neboť všichni jako jednu z nejvýraznějších rekvizit, která je po celou dobu na scéně, využili vražednou zbraň - „Čechovovu pušku“ respektive veslo a sekyru (jako nemizící upozornění na vrahovy činy a hrozbu pro ostatní.).


Divadlo J. K. Tyla – Patricia Highsmith: Talentovaný pan Ripley. Režie Natália Deáková, dramatizace a dramaturgie Marie Špalová, Marie Caltová, scéna Lukáš Kuchinka, kostýmy Jana Smetanová, hudba Jakub Kudláč. Hrají Pavel Neškudla, Ondřej Rychlý, Andrea Mohylová, Jana Kubátová. Premiéra 5. listopadu 2016. Psáno z reprízy 13. září 2017 na Mezinárodním festivalu Divadlo.

Vígszínház - F. M. Dostojvskij: Zločin a trest. Režie Michal Dočekal, dramatizace Michal Dočekal, Iva Klestilová, dramaturgie Diána Eszter Mátrai, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Michal Novinski. Hrají Ákos Orosz, András Stohl, Enikő Börcsök, Károly Hajduk, Kata Bach, Barbara Hegyi, Éva Bata, Tamás Lengyel, József Wunderlich, Péter Telekes, Miklós Vécsei, Márta Gilicze, Márk Ember. Premiéra 15. října 2016. Psáno z reprízy 13. září 2017 na Mezinárodním festivalu Divadlo.

Autor: Barbora Havlová