F. Teller; zdroj: www.divadelniflora.cz

Divadelní Flora 2017 - Den osmý

23. 5. 2017

Festivalové dny sice ubývají a Divadelní Flora už se pomalu blíží ke svému konci, nicméně program zůstává stále nabitý. Konkrétně ten páteční nabídl divákům Pěnu dní Divadla Tramtárie, openair představení Divadla na cucky Tučňáci na arše a jeden z highlightů letošní olomoucké přehlídky – Pařízkovu Kauzu Schwejk.

M. Vančurová, F. Teller, V. Stojan; zdroj: www.divadelniflora.cz

J. Konopčík, F. Teller; zdroj: www.divadelniflora.cz

Pozdní páteční dopoledne uvedlo domácí Divadlo Tramtárie Vianovou Pěnou dní. Magicky symbolistní až surrealistický příběh o tom, jak mladé dívce na plicích vyrostl leknín a postupně ji dusí, za posledních pár let uvedlo více českých divadelní scén. Například hradecké Klicperovo divadlo nebo ostravské Divadlo Petra Bezruče, kde Chloe ztvárnila Tereza Vilišová. Olomoucká inscenace vyniká především klaunským pojetím postav Nicolase a Colina. Není náhodou, že je představují brněnští herci Filip Teller a Miroslav Sýkora, kteří jsou svými klauniádami proslulí. Inscenace Hany Mikoláškové není jen barevnou surrealistickou absurdní podobou Pěny dní, závdavkem připojuje i existenciální lidské krize, omyly, milostné vzlety i děsivě tísnivé úzkosti. Olomoucká Pěna dní vyniká především svojí lehkostí a samozřejmostí s jakou předestírá místy hollywoodský, humorně bláznivý, absurdně destruktivní příběh šesti mladých lidí.

E. Pavúčková, K. Mrázková, V. Špačková; zdroj: www.divadelniflora.cz

foto: Lukáš Horký, Ondřej Hruška

V programu následujícím si diváci mohli zvolit z několika možností. Brněnské HaDivadlo v S-klubu uvedlo Náměsíčníky, a protože o něm už jsme psali, vydali jsme se na představení Divadla na cucky Tučňáci na arše, které se hrálo jako openair na schodech vedle vily Primavesa. Pohádkové představení nejen pro děti o záchraně tří tučňáku před potopou si v parné odpoledne našlo mnoho diváků. Jednoduchý konverzační příběh o třech tučňácích, co se tak dlouho špičkují, až přijde potopa rozehrály tři herečky za hudebního supportu jednoho kolegy. Zdatně se jim dařilo udržet pozornost mnoha dětí v publiku za pomocí drobných fórků a akcentováním hloupých otázek. Naprosto jednoduchý koncept s pokusem o hlubší morální dopad byl v zásadě příjemným zážitkem, nicméně se často stávalo, že vyprávění příběhu ztrácelo dynamiku a vznikala tak hluchá místa. Vše tak zachraňovaly více či méně improvizované komentáře, které bavily děti i dospělé. Tučňáci nakonec zachráněni byli, ale jak správně Noe konstatoval, záchrana v podstatě nebyla nutná, když tučňáci umí plavat.

J. Černý, I. Uhlířová, V. Javorský; foto: Lukáš Horký, Ondřej Hruška

V. Javorský, J. Černý, P. Fasching, I. Uhlířová; foto: Lukáš Horký, Ondřej Hruška

Vrcholem dne bylo uvedení Pařízkovy Kauzy SchwejkMoravském divadle Olomouc. Rokování o vojenském soudu a následné vyslýchání svědků poukazuje nejen na kontroverzní vztah a hierarchii národností bývalého Rakouska-Uherska. Pařízek využívá svých typických prvků. Meotarů, tiskovin, zasahování do děje z hlediště, zapojení publika jako rovnocenného spoluhráče, světelné nevymezení jeviště/hlediště. Charaktery své národnostní principy vyjadřují lehce stereotypně, nicméně čistota, přesvědčivost a autenticita, s jakou ve svých rolích herci vystupují, je místy až neuvěřitelná. Čeští herečtí představitelé zdatně sekundují svým německým kolegům, ačkoliv jejich projev může působit vrstevnatěji. Inscenaci neschází humor a nadhled, stejně ale dokáže klást důrazy na témata závažná a podstatná. Například právě vnímání skrze stereotypy a xenofobii. Absolutně nejčistší, minimalistická, ale konkrétní a čitelná ve svém jednání je pak nadporučice Lukášová Ivany Uhlířové, jež mezi svými mužskými spoluhráči ani trochu nezaostává, naopak často jen svou existencí umocňuje atmosféru situace v jinak čistě maskulinním prostředí. Fascinující zůstává i přirozený rozptyl diváků na jeviště i hlediště během občerstvovací přestávky, čímž se vytvoří veřejný soudní tribunál lidu čekající na obžalovaného. Ten ale nepřijde, protože se hraje o Švejkovi bez Švejka, ale jeho nadhled a vtip je všudypřítomný. Zůstává však věčně nezodpovězená jedna jediná švejkovská otázka. Je Švejk opravdu blbec nebo je to jen dobře promyšlená kamufláž?!?


Divadlo Tramtárie – Boris Vian: Pěna dní. Režie Hana Mikolášková, dramaturgie Vladislav Kracík, scéna a kostýmy Hynek Petrželka, hudba Robin Schenk. Hrají Václav Stojan, Jan Konopčík, Barbora Šebestíková, Filip Teller, Miroslav Sýkora, Jana Posníková, Marie Vančurová. Premiéra 9. 12. 2016. Psáno z reprízy 19. 5. 2017 na festivalu Divadelní Flora.

Divadlo na cucky – Ulrich Hub: Tučňáci na arše. Režie a scéna Zdeněk Vévoda, dramaturgie Barbora Schneiderová. Hrají Eliška Pavúčková, Klára Mrázková, Veronika Špačková, Petra Ševců a Viktor Zavadil. Premiéra 18. a 19. 6. 2016. Psáno z reprízy 19. 5. 2017 na festivalu Divadelní Flora.

Studio Hrdinů Praha & Theater Bremen – Jaroslav Hašek, Dušan D. Pařízek: Kauza Schwejk. Režie Dušan D. Pařízek, kostýmy Kamila Polívková, dramaturgie Roland Koberg. Hrají Peter Fasching, Martin Baum, Ivana Uhlířová, Jiří Černý, Vladimír Javorský, Gábor Biedermann. Premiéra 11. 6. 2015. Psáno z reprízy 19. 5. 2017 na festivalu Divadelní Flora.

Autor: Kateřina Málková